Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 451/99

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelky V. R., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka ve svém podání ze dne 12. 9. 1999, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 14. 9. 1999, napadla rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 17. 2. 1998, a rozsudek Okresního soudu v Bruntále, sp. zn. , ze dne 20. 11. 1997. Těmito rozsudky obecných soudů byl její manžel uznán vinným z trestných činů podle § 158 odst. 2 a § 160 odst. 1 a 3 trestního zákona. Navrhovatelka tvrdí, že nebyla uplatněna zásada presumpce neviny, když její manžel byl odsouzen pouze na základě tvrzení jednoho, a to již odsouzeného člověka bez jakýchkoliv dalších důkazů.

Ústavní stížnost je podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jen tehdy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. V daném případě však byl návrh podán někým, kdo nebyl účastníkem řízení, z něhož napadená rozhodnutí vzešla. Jedná se tedy o návrh, který byl podán zjevně neoprávněnou osobou, a proto jsou zde dány podmínky pro jeho odmítnutí podle , ve znění pozdějších předpisů. Návrh ani jinak nevykazuje náležitosti ústavní stížnosti. V návrhu není uvedeno, které základní právo nebo svoboda byly postupem soudu porušeny ( cit. zák.), nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatelka domáhá, nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatelka dovolává ( cit. zák.), návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení ( cit. zák.), nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zák.), a navrhovatelka nebyla zastoupena advokátem ( cit. zák.). Ústavnímu soudu se však vzhledem ke skutečnosti, že návrh podala zjevně neoprávněná osoba, jevilo zbytečné vyzývat navrhovatelku k odstranění vad návrhu.

Na základě shora uvedených skutečností tedy Ústavní soud podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 22. září 1999

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu