Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 368/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky R. B., zastoupené JUDr. T. H., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 5. 1998, čj. - 151, a rozsudku Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 17. 10. 1997, čj. - 116,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 24. 7. 1999, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 27. 7. 1999, podala stěžovatelka návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 5. 1998, čj. - 151, a rozsudku Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 17. 10. 1997, čj. - 116, s tím, že jak soudem prvního stupně, který zamítl návrh, který stěžovatelka podala s dalšími osmi navrhovateli proti odpůrci Zemědělskému družstvu D. o určení povinnosti přepočítat čisté jmění družstva v souladu s a , tak soudem odvolacím, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně u stěžovatelky a sedmého a osmého navrhovatele a u druhého až šestého navrhovatele odvolací řízení v důsledku zpětvzetí odvolání zastavil, byly porušeny články 1 a 11 d.

Stěžovatelka v této ústavní stížnosti v podstatě opakuje argumentaci uplatněnou v průběhu řízení před soudy obou stupňů. Má za to, že postup odpůrce, pokud odečetl z čistého jmění družstva majetkové podíly členů určené podle , byl porušením , ve znění platném v letech 1991, 1992 a 1993, a především že transformační projekt byl v rozporu s a Tímto postupem odpůrce byly její nároky a nároky ostatních oprávněných osob - nečlenů družstva - kráceny o více jak Kč 20 000,--.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu Plzeň - jih, sp. zn. , a poté, co se seznámil s jeho obsahem, dospěl k závěru, že ústavní stížnost, tak jak je podána, musí být odmítnuta jako opožděná.

Ve své ústavní stížnosti napadá stěžovatelka pouze shora uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, jež bylo obecnému zmocněnci stěžovatelky doručeno dne 12. 6. 1998, a rozhodnutí Okresního soudu Plzeň - jih, ačkoli na základě dovolání stěžovatelky a dalších dvou navrhovatelů proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, rozhodoval ve věci Nejvyšší soud ČR, jenž usnesením ze dne 4. 5. 1999, čj. - 179, které bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatelky dne 18. 6. 1999, jako nepřípustné odmítl.

Právě toto rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR je nepochybně tím pravomocným rozhodnutím, jež ústavní stížností musí být v prvé řadě napadeno ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Pokud je ústavní stížností napadáno pouze rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, jedná se evidentně o návrh podaný opožděně, když, jak je shora uvedeno, jeho rozsudek byl obecnému zmocněnci stěžovatelky doručen dne 12. 6. 1998, ale ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 26. 7. 1999 a došla Ústavnímu soudu dne 27. 7. 1999.

Z těchto důvodů Ústavní soud návrh podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené pro jeho podání v shora citovaného zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. září 1999 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu