Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 454/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. K., zastoupeného Mgr. O. P., advokátem, proti Vyhlášce obce Průhonice č. 1/1999, o závazné části územního plánu sídelního útvaru, ze dne 3. srpna 1999,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 16. září 1999 byla Ústavnímu soudu doručena uvedená ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadl vyhlášku obce a kterou označil jako ústavní stížnost podle lit. d) y ČR. Uvedené ustanovení y ČR definuje rozhodovací pravomoc Ústavního soudu pokud jde o pravomocná rozhodnutí a jiné zásahy orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Toto ustanovení, procesně upravené v ustanoveních - , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), umožňuje ochranu práv jednotlivce proti zásahům formou tzv. individuálního právního (správního) aktu, tedy v případě kdy je rozhodováno o právech a povinnostech konkrétního a vymezeného okruhu osob.

Naproti tomu v lit. b) y ČR je definováno rušení tzv. jiných právních předpisů (nikoliv zákonů) nebo jejich ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem, nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR, a takové rozhodování je procesně upraveno v ustanoveních - zákona. V daném řízení je poskytována ochrana proti tzv. normativním právním (správním) aktům, které jsou adresovány blíže nekonkretizovanému okruhu osob. Mezi takové patří právě vyhlášky obcí.

K povaze územního plánu se Ústavní soud vyslovil v nálezu , publikovaném pod č. 67, sv. 4, Sbírky nálezů a usnesení ÚS ČR. Uvedl, že územní plán je opatření směřující do budoucna a výrazem snahy o slaďování zájmů veřejných se zájmy partikulárními, a že do této sféry činnosti nepřísluší Ústavnímu soudu zasahovat. Dále pak Ústavní soud uvedl, že ta část, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu, je normativním aktem pouze v té části, která obsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb. To, že v uvedené věci se jednalo o územní plán velkého územního celku, není rozhodné. Je tedy zřejmé, že stěžovatel, ač ústavní stížnost subsumoval pod lit. d) y ČR, fakticky brojí proti porušení práv a svobod normativním aktem. V ustanovení zákona je přesně vymezen okruh subjektů, které jsou jediné oprávněny podávat ústavní stížnost proti normativním právním (správním) aktům.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel neodpovídá ani jednomu z uvedených subjektů, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout, jako podanou osobou zjevně neoprávněnou dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. c) zákona, aniž by se dále zabýval tvrzeními obsaženými v návrhu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 28. září 1999

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj