Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 312/99

Ústavní soud rozhodl dne 29. září 1999 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti Nemocnice P., zastoupené JUDr. M. F., advokátem, proti usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 6. 10. 1998, čj. -9, a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 5. 1999, čj. -28,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelka v podstatě uvádí, že v České republice neexistuje žádný zákon ani jiný právní předpis ukládající povinnost hradit náklady řízení strany, prohravší spor, straně, která ve sporu měla zcela úspěch. Z tohoto základního důvodu, jakož i z dalších důvodů, dovolávajíc se současně ústavních principů vyjádřených v , y ČR a v a 3, jakož i d, domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.

Z obsahu spisu Okresního soudu v Písku Ústavní soud zjistil, že v podání došlém tomuto soudu dne 14. 7. 1992 domáhal se navrhovatel J. K. návrhem směřujícím proti stěžovatelce zaplacení částky 33 256,60 Kč, představující cenu dodávky 547 q uhlí. Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 15. 10. 1993, čj. -19, návrh zamítl, nicméně Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 2. 3. 1994, čj. -35, zamítavý rozsudek soudu prvého stupně změnil ve vyhovující a uložil stěžovatelce zaplatit navrhovateli celou zažalovanou částku, když jinak napadený rozsudek v odstavci prvním v části týkající se příslušenství a náhrady nákladů řízení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud v Písku pak rozsudkem ze dne 10. 8. 1994, čj. -47, rozhodl tak, že návrh týkající se příslušenství zamítl a stěžovatelce uložil povinnost zaplatiti navrhovateli na nákladech řízení částku 8 812,-- Kč. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 14. 10. 1994. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 4. 1996, čj. -60, byl již citovaný rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích na základě dovolání stěžovatelky ve věci samé zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, zatímco ve zbývající části napadeného výroku (příslušenství, náklady řízení) bylo dovolání odmítnuto. Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl posléze rozsudkem ze dne 5. 9. 1996, čj. -73, tak, že rozsudek soudu prvého stupně v zamítavé části potvrdil a uložil navrhovateli zaplatit stěžovatelce na nákladech odvolacího a dovolacího řízení 1 332,-- Kč.

Jakkoli Ústavní soud zcela chápe důvody, jež stěžovatelku vedly k podání ústavní stížnosti, neboť jsou po ní vymáhány náklady řízení vzniklé v soudním sporu, v němž měla plný úspěch, a navíc sám poukazuje na to, že i rozsudek Nejvyššího soudu v této věci stran odmítnutí dovolání proti výroku o nákladech řízení je v rozporu s ustanovením věta třetí , nemůže pominout tu základní skutečnost, že v projednávané věci jde již jen o výkon rozhodnutí podle části šesté , kdy soud nařizující výkon rozhodnutí nemůže již znovu zkoumat otázku, o níž bylo pravomocně rozhodnuto. Uvažováno tedy z tohoto pohledu, nelze obecným soudům rozhodujícím ve stadiu již pouhého výkonu rozhodnutí v daném případě vytknout porušení jakéhokoli ze stěžovatelčiných ústavně zaručených práv.

Všechny uvedené skutečnosti a úvahy jsou natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 29. září 1999

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu