Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 206/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 30. září 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti R. P., zastoupeného JUDr. V. K., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 1998, č. j. -71, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se ústavní stížností, podanou dne 23. dubna 1999, domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -53. Uvedl, že označený soud zamítl jeho žalobu o zaplacení částky 90.000,- Kč z pojistné smlouvy, když vyslovil, že mu další pojistné plnění nenáleží, poněvadž úraz byl před replantací již vyléčen. Podle jeho přesvědčení odvolací soud svým jednáním nejenže neposkytl ochranu jeho u založeným právům, nýbrž naopak, bez opory v zákoně, vytvořil překážku pro realizaci práva na pojistné plnění z řádně uzavřené pojistné smlouvy. Poukázal dále na zásadu volného hodnocení důkazů, která však nemůže znamenat libovůli - sám se domnívá, že soud hodnotil důkazy v rozporu s obsahem lékařské zprávy, podporující jeho stanovisko.

Předsedkyně senátu Městského soudu v Praze ve svém vyjádření ze dne 25. června 1999 uvedla, že z odůvodnění stížností napadeného rozsudku je zřejmé, jakými úvahami se soudy obou stupňů řídily a z jakého důvodu byl zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 potvrzen. Soud hodnotil důkazy v souladu se zásadami, uvedenými v , každý důkaz jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a přihlédl ke všemu, co vyšlo najevo. Navrhla, aby stížnosti pro její neopodstatněnost nebylo vyhověno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. , vyžádaného Ústavním soudem, nebyl shledán zásah do práv stěžovatele, kterých se v návrhu dovolává. Z obsahu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -53 i Městského soudu v Praze č. j. -71 vyplývá, že soudy při interpretaci všeobecných pojistných podmínek obsažených v pojistné smlouvě a při hodnocení důkazů postupovaly v souladu s , odvolací soud se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami, vznesenými v odvolání. Je třeba uvést, že jestliže obecné soudy respektují kautely, dané ustanovením , nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů nezávislými obecnými soudy, když není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti (rozhodnutí ve věci ,

a násl.).

S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. září 1999