Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 269/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stížnosti stěžovatelky E. V., zastoupené Mgr. M. R., advokátem, proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 22. 3. 1999, čj. 417/99 - 5010,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka napadá rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, Ústředního pozemkového úřadu, kterým bylo přezkoumáno rozhodnutí Okresního úřadu v Hradci Králové (jako pozemkového úřadu) o návrhu na obnovu řízení. Domnívá se, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR bylo "porušeno právo navrhovatelky dle ústavního zákona ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu" a navrhuje jeho zrušení.

Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda jsou splněny podmínky pro ni stanovené podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě jiného citované ustanovení stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( citovaného zákona).

Stěžovatelka napadá druhoinstanční pravomocné rozhodnutí správního orgánu o odvolání. základních práv a svobod v stanoví, že ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak (tedy jestliže takový přezkum nevyloučí). Tuto problematiku tzv. správního soudnictví podrobněji upravuje v ustanovení a násl.

Teprve za situace, jestliže by i rozhodnutí obecného soudu bylo negativní, např. by řízení bylo zastaveno, neboť v praxi obecných soudů zřejmě nadále převažuje názor, že se jedná o rozhodnutí procesní (srov. ), by se stěžovatelka měla v zákonem stanovené lhůtě obrátit na Ústavní soud, který by posoudil, zda se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o obnově řízení má i hmotněprávní aspekty a existuje tak důvod posuzovat návrh obdobně jako v případě nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

publikovaného pod č. 78 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 8.

Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, tj. nepodala návrh na přezkoumání rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. S ohledem na zřejmou nepřípustnost návrhu, kdy nemohlo dojít k jeho meritornímu projednání, Ústavní soud nepovažoval za nutné vyzvat stěžovatelku k doplnění ústavních ustanovení, která byla údajně zásahem veřejné moci porušena.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 1999 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu