Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 362/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského o ústavní stížnosti J. S., zastoupeného JUDr. V. B., advokátkou, proti postupu Krajského obchodního soudu v Brně ve věci vedené pod, sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se svou ústavní stížností, s poukazem na ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, domáhá, aby Ústavní soud v zájmu odvrácení vážné újmy uložil Krajskému obchodnímu soudu v Brně projednat jeho žalobní návrh o neplatnost usnesení valné hromady, konané dne 11. 5. 1999, vedený pod, sp. zn. , přednostně. V odůvodnění ústavní stížnosti uvádí, že je společníkem obchodní společnosti S., s.r.o.,- není jednatelem této společnosti, proti které se shora označenou žalobou, podanou Krajskému obchodnímu soudu v Brně, domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady uvedené společnosti, konané dne 11. 5. 1999, přičemž důvody podání žaloby v ústavní stížnosti dále rozvádí. Společnost S. podala dne 12. 5. 1999 návrh na zápis změn, přijatých valnou hromadou konanou dne 11. 5. 1999, do obchodního rejstříku, přitom rejstříkový soud dne 2.6.1999 vydal usnesení, jímž povolil výmaz a zápis nových skutečností přijatých valnou hromadou konanou dne 11. 5. 1999, aniž by provedl řádné důkazní řízení, a to přesto, že mu byla dne 27. 5. 1999 doručena kopie žaloby stěžovatele o neplatnosti usnesení valné hromady. Stěžovatel, který nebyl účastníkem řízení o provedení zápisu změn v obchodním rejstříku, neměl jinou možnost ochrany svých práv a oprávněných zájmů než podat návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady, přičemž k jeho dotazu mu krajský obchodní soud sdělil, že jeho žalobní návrh bude projednáván nejdříve za 4 roky. V mezidobí však stěžovateli, jak tvrdí, vznikne značná újma, neboť Z. L., na něhož dřívější společníci převedli obchodní podíly, a který se dle usnesení valné hromady ze dne 11. 5. 1999 stal jediným jednatelem společnosti, bezprostředně po zápisu změn v obchodním rejstříku začal rozprodávat majetek společnosti a její finanční závazky neplatí. V případě, že žaloba o neplatnosti usnesení valné hromady bude projednána až za 4 roky, vznikne stěžovateli vážná a neodstranitelná újma.

Ústavní stížnost není důvodná.

Stěžovatel koncipuje svou ústavní stížnost v podstatě jako stížnost, směřující proti zásahu veřejné moci, přičemž tento zásah spatřuje v avizované nečinnosti a z ní vyplývajících průtahů v projednání jeho věci, na něž usuzuje ze sdělení Krajského obchodního soudu v Brně. základních práv a svobod ve svém poskytuje každému možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, a podle d má každý právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Při posouzení základního práva na projednání věci bez zbytečných průtahů však Ústavní soud postupuje případ od případu a zvažuje, zda s ohledem na okolnosti případu se jedná o průtahy neodůvodněné či nikoliv. Toto posouzení však může vycházet pouze ze skutečného průběhu řízení a jednotlivých úkonů učiněných soudem, nikoliv z předpokladu budoucího průběhu soudního řízení, i kdyby se tento předpoklad opíral o vyžádané sdělení soudu. Nelze tedy ústavní stížností brojit proti předpokládanému eventuálnímu dotčení základního práva, jak to činí ve své ústavní stížnosti stěžovatel. Za tohoto stavu je proto třeba považovat jeho ústavní stížnost ve smyslu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněnou, a proto z těchto důvodů byla odmítnuta, když aplikovat ustanovení citovaného zákona, jehož se stěžovatel dovolává, v daném případě nelze, neboť jeho užití, jak plyne z jeho znění, přichází v úvahu pouze v řízení o opravných prostředcích, tak tomu však v daném případě není.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 1999

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu