Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 275/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.Š., zastoupeného Mgr. M.R., proti rozsudku Okresního soudu pro Prahu-západ ze dne 26. 1. 1998, sp. zn. , mimo ústní jednání, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Stěžovatel napadl ústavní stížností rozsudek Okresního soudu pro Prahu-západ ze dne 26. 1. 1998, sp. zn. .

Ústavní soud přezkoumal splnění podmínek pro projednání ústavní stížností a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná. Ústavní stížnost totiž směřuje proti rozsudku 1. instance, konkrétně Okresního soudu pro Prahu-západ. Ústavní stížnost však musí podle ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění , směřovat proti pravomocnému rozhodnutí o posledním opravném procesním prostředku, který stěžovateli zákon poskytuje.

Ústavní soud není vázán odůvodněním ústavní stížnosti, v každém případě je však vázán jejím petitem (nálezy a

) a ve své rozhodovací praxi stojí na stanovisku, že může rozhodovat jen o zásahu, který navrhovatel v petitu své ústavní stížnosti výslovně označí. Popř. ruší-li Ústavní soud rozhodnutí přezkumné instance a rozhodnutí prvostupňové instance, které je založeno na stejných vadách, může z důvodu procesní ekonomie zrušit i rozhodnutí nižší instance, nikoli však opačně.

V daném případě se jedná o usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 1998, č. j. -378, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu-západ ze dne 26. 1. 1998, sp. zn. . To však stěžovatel v petitu své ústavní stížnosti nenapadá a jako orgán, proti kterému ve smyslu ustanovení ústavní stížnost směřuje, označil pouze Okresní soud pro Prahu-západ.

Ústavní stížnost s ohledem na svou subsidiaritu musí v každém případě směřovat proti rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovatelům k ochraně jejich práv poskytuje ( a ).

Rozhodnutí Ústavního soudu rušící v případě úspěchu stížnosti jen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu-západ, jak by k tomu byl vázán petitem ústavní stížnosti, by v projednávané věci vedlo k tomu, že rozhodnutí Krajského soudu v Praze by zůstalo nedotčeno, což by bylo i v rozporu s principem právní jistoty.

Ústavní soud je sice vázán podle rovněž přiměřeným použitím ustanovení V daném případě však nebylo použití o poučovací povinnosti možné, neboť by již nešlo o poučení o procesních právech a povinnostech, jako v případě běžné výzvy k odstranění vad, nýbrž o poučení o tom, vůči kterému rozhodnutí má stížnost směřovat a které rozhodnutí způsobilo zásah do základního práva. V takovém případě by již Ústavní soud přestal plnit roli nezávislého a nestranného orgánu a vystupoval by před vlastním posouzením věci na straně stěžovatele. Rovněž tak by tento postup odporoval výslovnému požadavku zastoupení advokátem.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení , ve znění , odmítl jako nepřípustnou, aniž se jí mohl zabývat z hlediska vlastního obsahu.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. srpna 1999 Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu