Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 214/99

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti V. B., zastoupeného Ing. B. D., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1998, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 30. 4. 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, doplněná podáním ze dne 25. 5. 1999, kterou se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1998, sp. zn. , jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , kterým byl uznán vinným trestným činem podvodu podle a 4 tr. zákona. Stěžovatel je toho názoru, že uvedenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v y a d. Stěžovatel současně požádal Ústavní soud o zachování lhůty k podání ústavní stížnosti.

Ústavní soud poté, co se seznámil s podklady pro rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je evidentně podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje, v daném případě dnem 30. 6. 1998, kdy napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno. Skutečnost, že lhůta pro podání ústavní stížnosti již uplynula, byla stěžovateli v době podání ústavní stížnosti známa, a z toho důvodu požádal Ústavní soud o "zachování lhůty" k podání ústavní stížnosti. Tomuto požadavku Ústavní soud nemohl vyhovět, neboť 60 denní lhůta obsažená v ust. zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí neumožňuje jakkoliv zhojit, a tímto zákonem je Ústavní soud vázán ( a 2y).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl jako návrh podaný opožděně.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. 6. 1999

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj