Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 113/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele A. Ch., zastoupeného JUDr. J. G., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 19. 2. 1998, sp. zn. ,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 2. 3. 1999, které bylo doplněno podáním ze dne 23. 3. 1999.

Stěžovatel napadá ústavní stížností rozsudek Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 19. 2. 1998, čj. - 34, a navazující rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 6. 1998, sp. zn. , kterými bylo rozhodováno ve věci určení vlastnického práva a vyklizení. Bez ústavněprávní argumentace navrhuje zrušení obou rozsudků. Jelikož návrh trpěl závažnými vadami, resp. nedostatkem náležitostí požadovaných , o Ústavním soudu, vyzval soudce zpravodaj stěžovatele k jejich odstranění.

Ve svém doplňujícím podání stěžovatel jen doplnil, že předmětem ústavní stížnosti je porušení a d. K tomu dodal, že "odpůrkyně porušila svým jednáním zákon, když slovně i fyzicky napadla svého otce a tím vznikl právní důvod na vrácení daru, došlo tak z její strany k porušení a d." Za upřesnění petitu návrhu považuje formulaci "navrhuji proto, aby soud rozhodl ve smyslu ustanovení ústavním nálezem a vyhověl tak ústavní stížnosti a rozhodl, že došlo k porušení ústavně zaručeného práva." Zároveň stěžovatel zaslal rozhodnutí o dovolání, které ovšem vůbec nenapadá.

Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z hlediska , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak, soudce zpravodaj ho mimo ústní jednání odmítne. Za nepřípustný se také považuje návrh, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

V daném případě - i po doplnění návrhu - stěžovatel fakticky napadá pouze shora citovaná rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku Místku a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, proti němuž podal dovolání. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o dovolání nic nenamítá. Nejvyšší soud ČR zjistil, že návrh byl podán opožděně, a proto dovolání odmítl, aniž by se - oprávněně - zabýval meritem věci. Jestliže tedy stěžovatel vlastním zaviněním zmeškal lhůtu k podání dovolání - a odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem ČR ostatně nezpochybňuje - není akceptovatelná ústavní stížnost, pokud se stěžovatel svým návrhem fakticky pokouší o "znovuotevření" případu. Námitky k rozhodování soudu prvního a druhého stupně stěžovatel mohl a měl uplatnit ve včas podaném dovolání. Ústavní soud se nezabývá námitkami, které stěžovatel - z vlastní viny - neuplatnil v předchozích právních řízeních.

Ústavní soud pro úplnost konstatuje, že i kdyby se danou věcí zabýval, pokud jde o namítané porušení vlastnického práva podle d, je třeba uvést - jako již v řadě předchozích rozhodnutí Ústavního soudu - že citovanéy chrání toliko vlastnické právo skutečné, již existující, a nikoliv takové, které má teprve vzniknout nebo jehož povaha je sporná, a např. z toho důvodu probíhá soudní řízení.

Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj dospěl k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, tj. nepodal dovolání včas.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 1999 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu