Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 138/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 17. června 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti J. K., zastoupeného JUDr. J. Č., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j.

-10, ze dne 22. ledna 1999, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 15. března 1999, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -10. Uvedl, že označené rozhodnutí považuje za nezákonné, když Krajský soud v Brně zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě k tomu stanovené přesto, že z důvodu služební cesty do zahraničí nebylo v jeho možnostech tak učinit, nemohl ani převzít výzvu k úhradě, kterou mu zaslal právní zástupce. Soud, podle jeho přesvědčení, pochybil, když výzvu k zaplacení soudního poplatku nezaslal jemu, nýbrž zástupci, a tím porušil ustanovení věta druhá , dále pak y a d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. bylo zjištěno, že postup soudu, který zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, byl v souladu s a 2 , ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak doručení výzvy ke splnění poplatkové povinnosti právnímu zástupci stěžovatele učinil soud dle ustanovení věta prvá důvodně, když nešlo o povinnost, kterou by měl stěžovatel splnit osobně ( věta druhá).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. června 1999