Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 154/99

Ústavní soud rozhodl senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla v právní věci navrhovatele Z. S., zastoupeného advokátem JUDr. L. M., o návrhu ze dne 9. 3. 1999, takto:

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel ve svém návrhu s odvoláním na porušení d a Evropské úmluvy o lidských právech směřoval ústavní stížnost proti nečinnosti Obvodního soudu pro Prahu 10, který odmítá vydat rozhodnutí podle tr. řádu ve věci vedené pod sp. zn. , Rt 1299/91 a Spr. 258/99.

Na objasnění návrhu uvedl, že byl vlastníkem rodinného domku v K. ul. č. 27 v Praze 10. Dne 3. 12. 1986 v tomto domě byla provedena domovní prohlídka a při ní byl zabaven bankovní a rozmnožovací papír v celkové hodnotě 62.942,- Kč. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. , ze dne 29. 6. 1988, byl uznán vinným za umožnění aktivní činnosti svědků Jehovových ve svém domě a ukrývání zmíněného papíru. Byl odsouzen dle § 178 a § 116 tr. zákona k trestu odnětí svobody a současně bylo vysloveno propadnutí rodinného domku se stavební parcelou a magnetofonu zn. Sanwa 2066. Ohledně papíru nebyl vysloven žádný výrok, pouze v odůvodnění byla konstatováno, že nebyl zjištěn vlastník věci a není možné ani vyslovit zabrání věci podle § 73 odst. 1 tr. zákona, neboť se jedná o věci skryté, jejichž vlastník není znám, a které podle ustanovení § 453 odst. 2 obč. zák. náleží státu. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. Rt 1299/91, byl rehabilitován a rozsudek, sp. zn. , ze dne 29. 6. 1988, i všechna rozhodnutí na něj navazující byla zrušena. Dále navrhovatel uvedl, že dne 25. 10. 1991 zaslal Obvodní prokuratuře pro Prahu 10 čestné prohlášení o tom, že papír je jeho majetkem, a výzvu k jeho vydání.

Obvodní prokuratura mu sdělila, že čestné prohlášení není dostatečným podkladem a že je nutné obrátit se na soud s žalobou o vydání. Proto podal žalobu na vydání papíru dle , kterou vzal však po poučení soudem zpět.

Dne 26. 12. 1995 požádal Obvodní soud pro Prahu 10 podle , 3 tr. řádu o vrácení papíru s tím, že žádné rozhodnutí nebylo o jeho odnětí učiněno. Obvodní soud mu sdělil, že v mezidobí došlo ke zničení papíru vlivem vlhka a hlodavců a že jeho věc je běžným případem řídícím se .

Navrhovatel proto podal dne 26. 11. 1997 žádost o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Ministerstvo spravedlnosti dopisem ze dne 15. 4. 1998 sdělilo, že nebylo-li rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání papíru, nemohlo být takové rozhodnutí zrušeno, s tím, že pokud navrhovatel není s tímto stanoviskem spokojen, může postupovat dle

Dne 26. 4. 1998 se obrátil navrhovatel na předsedu Obvodního soudu pro Prahu 10 s tím, že dle jeho názoru se o běžný případ, řídící se , nejedná a trvá na vydání rozhodnutí o zabavení papíru dle trestního řádu. Proti opětovnému odmítnutí této žádosti podal stížnost podle předsedovi Městského soudu v Praze. Městský soud v Praze dopisem ze dne 22. 2. 1999, sp. zn. Spr. 309/99, sdělil, že postup Obvodního soudu pro Prahu 10 považuje za správný a odkázal na závěry obsažené ve stanovisku Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 15. 4. 1998.

Navrhovatel se závěry všech uvedených orgánů ohledně nutnosti domáhat se práva v občanskoprávním řízení nesouhlasí, neboť dosud nebylo vydáno rozhodnutí o zabavení nebo vrácení papíru a žádá Ústavní soud, aby vydal nález, dle kterého je Obvodní soudu pro Prahu 10 povinen do 10 dnů od jeho vyhlášení rozhodnout formou usnesení o žádosti, kterou mu navrhovatel předložil na základě § 80 odst. 1, 3 tr. řádu dne 26. 12. 1995 a znovu dne 26. 4. 1998.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojenými spisy Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. Rt 1299/91, , , Spr 258/98, a spis Ministerstva spravedlnosti, sp. zn. 429/97, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Z obsahu připojených spisů Ústavní soud ověřil skutková tvrzení, uvedená v návrhu, a při posuzování stížnosti zejména vycházel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. , ze dne 29. 6. 1988, z jehož odůvodnění je zřejmé, že soud nevyslovil propadnutí věci - kancelářského papíru, neboť nebylo prokázáno vlastnictví věci a proto ani nebylo možno vyslovit zabrání věci podle § 73 odst. 1 tr. zák., neboť se jedná o věci skryté, jejichž vlastník není znám, a které dle ustanovení § 453 odst. 2 o.z. náleží státu.

Z obsahu spisu je rovněž zřejmé, že při domovní prohlídce, konané dne 3. 12. 1986, byl odňat papír, jehož vlastník nebyl znám, s tím, že navrhovatel tvrdil, že on není jeho vlastníkem, neví, z jakých důvodů se papír nachází v jeho domě, a bylo pouze prokázáno, že papír byl zakoupen z prostředků náboženské sekty Svědkové Jehovovi. Z těchto důvodů nebylo ohledně této věci ani vůči žádné osobě vzneseno obvinění. Konečně je zřejmé, že v mezidobí došlo ke zničení papíru. Navrhovatel se přesto domáhá, aby soud dodatečně vydal v trestní rovině rozhodnutí o zabrání a vrácení odňatého papíru (nyní neexistujícího).

S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že bylo a je věcí odpovědnosti navrhovatele, aby se adekvátním způsobem svých práv domáhal, a to občanskoprávní cestou, neboť z předložených spisů, i ze samotného tvrzení navrhovatele plyne, že tak dosud důsledně neučinil.

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout dle jako návrh nepřípustný, neboť navrhovatel nevyčerpal všechny prostředky k ochraně práva zákonem mu určené.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. 6. 1999 JUDr. Iva Brožová

soudkyně Ústavního soudu