Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 541/98

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla v právní věci navrhovatele Š.F., zastoupeného JUDr. K.V., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 9. 1998, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě, kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí ministra dopravy a spojů, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů, Č.T.Ú ze dne 10. 7. 1997, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti vyúčtování telekomunikačních poplatků. Důvodem zastavení řízení bylo nezaplacení soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč. Navrhovatel tvrdí, že rozhodnutí o zastavení řízení je v rozporu se , o soudních poplatcích, a , 2y základních svobod, neboť výzva soudu k zaplacení poplatku neobsahovala označení soudu, který ji činí, chybí na ní otisk soudního razítka, chybí podpis soudce, který o výzvě v zastoupení předsedy senátu rozhodl, a je pouze opatřena podpisem úřednice v doložce "za správnost vyhotovení". Dle názoru navrhovatele je z ustanovení , zřejmé, že pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku nepostačuje pouze jedna výzva, ale je nutno dát mu před zastavením řízení další možnost ke splnění poplatkové povinnosti.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , a dospěl k závěru, že není důvodná.

Dle , poplatková povinnost vzniká podáním návrhu na provedení poplatného úkonu, je-li poplatníkem navrhovatel.

Dle ustanovení § 7 cit. zákona je poplatek za podání návrhu splatný vznikem poplatkové povinnosti, jde-li o poplatky stanovené pevnou sazbou, placené kolkovou známkou. V ostatních případech jsou poplatky splatné na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího doručení.

Dle § 9 odst. 1 cit. zákona, nebyl-li poplatek splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebo na základě výzvy příslušného soudu zaplacen, a to ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem, provede soud řízení a)jde-li o návrh na zahájení odvolacího řízení, b)jde-li v téže věci o návrh rozšířený nebo podán vzájemný návrh. Dle odst. 2 § 9 cit. zákona v ostatních případech soud řízení zastaví, pokud již nezačal jednat ve věci samé.

Dle položky 17 přílohy cit. zákona činí soudní poplatek za žalobu nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy 1.000,- Kč.

Dle § 8 cit. zákona poplatky, které nejsou vyšší než 5.000,- Kč, lze platit kolkovými známkami.

V daném případě se tedy jednalo o soudní poplatek stanovený pevnou sazbou, placený kolkovou známkou, jehož splatnost nastala podáním žalobního návrhu u příslušného soudu. Následkem nezaplacení takto stanoveného poplatku, a to ani v dodatečné soudem určené lhůtě je pak dle § 9 odst. 2 zák. č. 459/1991 Sb., zastavení řízení.

Z obsahu připojeného spisu Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , čl. 8, Ústavní soud zjistil, že právní zástupkyně dle doručenky, opatřené razítkem Vrchního soudu v Praze, převzala oproti podpisu dne 27. 8. 1998 písemné vyhotovení výzvy k zaplacení soudního poplatku. Výzva byla vyhotovena na standardním formuláři a obsahovala čj., řádné označení navrhovatele, odpůrce, advokátky, předmětu sporu, výši poplatku a číslo položky sazebního poplatku. Na výzvě nebylo uvedeno označení soudu, ale byla opatřena jménem a příjmením JUDr. B.H., zastupujícího předsedy senátu a vlastnoručním podpisem pracovnice soudu, odpovídající za správnost vyhotovení. Ve výzvě byla stanovena lhůta 15 dnů ode dne jejího doručení pro zaplacení poplatku. Dále Ústavní soud zjistil, že originál výzvy k zaplacení soudního poplatku, nacházející se na čl. 8 spisu, je opatřen vlastnoručním podpisem JUDr. B.H. Z obsahu spisu a z tvrzení uvedených ve stížnosti je nesporné, že poplatek přesto ve lhůtě zaplacen nebyl.

S přihlédnutím ke shora uvedenému a skutečnosti, že předmětem zkoumání nejsou náležitosti rozhodnutí, ale výzvy k zaplacení soudního poplatku, dospěl Ústavní soud k závěru, že za situace, kdy není pochyb o povinnosti stěžovatele platit soudní poplatek splatný již podáním návrhu a zaplatitelný v kolkových známkách přímo na návrh a kdy z obsahu výzvy k zaplacení poplatku v dodatečné lhůtě nebylo přes chybějící označení soudu vzhledem k jeho uvedení na obálce a údajům o tom, jaké věci a jakého navrhovatele se týká, rovněž pochyb o tom, který soud ji činí, jde o návrh zjevně neopodstatněný. Jinými slovy, vzhledem k tomu, že namítané nedostatky výzvy k zaplacení soudního poplatku nedosahují intenzity v ústavní rovině, byl návrh dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

V Brně dne 7. 6. 1999 předseda senátu Ústavního soudu