Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 147/99

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti D., spol. s r. o., zastoupené JUDr. M. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 11. 1998, č. j. -35, t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ústavní stížnosti, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 19. 3. 1999, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 11. 1998, č. j. -35, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatele na zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 25. 2. 1998, č. j. FŘ-1538/130/1998, o odvolání proti platebnímu výměru Finančního úřadu v Přerově ze dne 28. 5. 1997, č. j. : 52406/97/39311/1260, které bylo tímto odvolacím orgánem rovněž zamítnuto.

Finančním úřadem v Přerově byla stěžovateli doměřena daň z příjmu právnických osob za zdaňovací období r. 1995 ve výši 1.850.330,- Kč. Tato daň byla stěžovateli doměřena, protože nebyla prokázána existence konkrétního plnění ze zprostředkovatelské smlouvy, kterou stěžovatel dne 15. 1. 1995 uzavřel se zprostředkovatelem P. O., spol. s r. o., se sídlem v Hodoníně. Stěžovatel správci daně vytýká, že při vyměřování daňové povinnosti dodatečným daňovým výměrem porušil řadu ustanovení

Při prováděné kontrole předložil stěžovatel, jak uvádí ve svém návrhu, správci daně platnou zprostředkovatelskou smlouvu a účetní dokumentaci, ve které jsou zaevidovány faktury i platby související se zprostředkovatelskou smlouvou. Veškerá tato jednání ze smlouvy probíhala formou ústních jednání, takže o tomto plnění nemohly žádné písemné dokumenty existovat. Pro tato svá tvrzení nabízí stěžovatel jako důkaz m. j. i výslechy svědků.

Pokud se oba vedlejší účastníci dovolávají svého práva na vadné hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení , potom jim stěžovatel vytýká, že bylo toto hodnocení prováděno na důkazech vytržených z kontextu, jednostranně na úkor jednoho a ve prospěch druhého účastníka.

Proto porušení svých ústavně zaručených základních práv a svobod spatřuje stěžovatel v tom, že nebyla dodržena ustanovení a d (dále jen " ").

K podané stížnosti si vyžádal Ústavní soud vyjádření Krajského soudu v Ostravě. Předsedkyně senátu 22 Ca poukazuje na skutečnost, že stěžovatel se v podstatě svou stížností domáhá přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Ostravě Ústavním soudem jako soudem vyšší instance. Odkazuje proto na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, podle kterého není Ústavní soud nadřízený obecným soudům, za předpokladu, že v jejich činnosti nedojde k porušení ústavnosti. K tomu v daném případě nedošlo a proto navrhuje zamítnutí ústavní stížnosti.

Ústavní soud si rovněž vyžádal spis Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , po jehož prostudování dospěl k závěru, že nedošlo k žádnému porušení základního práva a svobody stěžovatele, zaručených mu u a u

Lze přisvědčit Krajskému soudu v Ostravě, že podaný návrh Ústavnímu soudu má charakter odvolání k další soudní a nadřízené instituci.

Všechny skutečnosti, které stěžovatel namítá, byly již projednány a vysvětleny jak ve správním řízení, tak i v přezkumném řízení krajského soudu.

V tomto řízení nedošlo k porušení základních zásad daňového řízení, uvedených v Zvláště nutno poukázat na ustanovení odst. 7 cit. paragrafu, kdy při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.

Podle ustanovení je pro uznání výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů zapotřebí jejich prokázání ze strany poplatníka. Jsou to tedy náklady, které věcně vznikly, a to nejen jako náklad formálně deklarovaný smlouvou, fakturou nebo jiným dokladem či písemností.

Je rovněž na daňovém subjektu, aby podle ustanovení prokázal všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování, nebo pokud byl k tomu správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván.

Stěžovatel tuto důkazní povinnost neunesl, což v žádném případě nemůže znamenat porušení jeho základních práv, zvláště když mu k tomu byla správními orgány i příslušným soudem poskytnuta možnost.

Ústavní soud byl proto nucen podaný návrh ústavní stížnosti bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítnout podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, a to jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu ÚS

V Brně dne 8. června 1999