Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 71/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Ivany Janů a JUDr. Pavla Holländera ve věci ústavní stížnosti I. D., zastoupené JUDr. J. D., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.11.1998, č.j. -65, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se včas podanou ústavní stížností domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.11.1998, č j. -65, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7.7.1998, č j. -54, v odstavci šestém, ve výroku o náhradě nákladů řízení, a současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítala, že napadeným usnesením bylo porušeno její základní právo, konkrétně právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu podle d (dále jen ""), když Krajský soud v Českých Budějovicích při rozhodování o odvolání navrhovatelky nerespektoval dvě základní zásady občanského soudního řízení, a to zásadu, dle níž má účastník ve sporu úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku neúspěšnému, a zásadu dvojinstančnosti soudního řízení. Stěžovatelka akcentuje svoji úspěšnost ve sporu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, a tudíž tvrdí, že neměl být aplikován při rozhodování o náhradě nákladů řízení obč. soudního řádu, který slouží ke zmírnění nedůvodné tvrdosti, neboť v souzeném případu se nevyskytovaly okolnosti odůvodňující jeho použití. V postupu soudů, když soud I. stupně odůvodnil aplikaci obč. soudního řádu konstatováním, že ve sporu "nelze hovořit o úspěchu některého z účastníků řízení, aniž blíže specifikoval myšlenkové úvahy vedoucí k takovému závěru, a odvolací soud tento nedostatek napravil, spatřuje stěžovatelka porušení dvojinstančnosti soudního řízení, protože neměla možnost ohradit se v opravném prostředku proti nesprávnému posouzení důvodů vedoucích k aplikaci obč. soudního řádu.

Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém vyjádření v ústavní stížnosti plně odkázal na stanovisko vyjádření v odůvodnění napadeného usnesení. Vedlejší účastník se k ústavní stížnosti, ač řádně vyzván, nevyjádřil.

Ústavní stížnost není důvodná.

Z předložených podkladů učinil Ústavní soud následující zjištění. Stěžovatelka podala dne 24.9. 1997 u Okresního soudu v Jindřichově Hradci návrh na vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů, podle něhož se domáhala, aby soud vypořádal spoluvlastnické vztahy s jejím bývalým manželem k určeným nemovitostem v kat. úz. B., když ona sama navrhovala přikázání do jejího výlučného vlastnictví, odpůrce (v řízení o ústavní stížnosti v podstavení vedlejšího účastníka) navrhoval přeměnu na podílové spoluvlastnictví. V rámci prováděného dokazování soud přihlédl k tomu, že stěžovatelce byly po rozvodu manželství svěřeny do výchovy dvě nezletilé děti a k její ochotě vyplatit odpůrci její podíl, proto soud určil, že nemovitosti se přikazují do výhradního vlastnictví stěžovatelky a uložil ji povinnost zaplatit odpůrci určenou částku na vyrovnání jeho podílu. Ohledně soudního poplatku rozhodl o povinnosti obou účastníků zaplatit jednu polovinu a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, nebot' - s ohledem na charakter sporu - nelze hovořit o úspěchu některého z účastníků řízení Proti výroku o nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení podala stěžovatelka odvolání, o němž Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl napadeným usnesením tak, že prvoinstanční rozsudek potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil a názorem soudu I. stupně, když potvrdil existenci důvodů pro postup předvídaný ustanovením § 150 obč. soudního řádu.

Na základě těchto skutečností ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu y, či k porušení y. V návaznosti na dosavadní judikaturu Ústavního soudu lze konstatovat, že k porušení práva na spravedlivý proces podle y dojde teprve tehdy, jestliže by stěžovatelce bylo upřeno právo domáhat se svého nároku u nezávislého a nestranného soudu (popř. by tento soud bezdůvodně odmítl jednat a rozhodnout o podaném návrhu, event. by zůstal v řízení delší dobu nečinný'). K takové situaci nedošlo, když soudy postupovaly v intencích předpisů upravujících jejich postup. Ústavní soud, který není vrcholem soustavy obecných soudů, plně respektuje pravomoc a kompetenci soudních orgánů (kam plně patří i rozhodování o náhradě nákladů řízení) a zdůrazňuje, že jeho úkolem je ochrana proti zásahům do základních práv a svobod.

Z uvedených důvodů senát ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. června 1999

JUDr. Vlastimil Ševčík

předseda senátu Ústavního soudu