Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 196/98

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti M.H., zastoupeného advokátem JUDr. A.H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 2. 1998, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhal s odvoláním na porušení , a násl. včetně d, a 3 písm. e) Mezinárodního paktu o ochraně lidských práv a základních svobod a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zrušení shora uvedeného usnesení, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové, jímž byl uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle tr. zákona a uložen mu peněžitý trest ve výši 5.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 6 týdnů s odůvodněním, že nebyl vyslechnut svědek F.K. a nebylo respektováno, že jednal alespoň s vědomím svého nadřízeného J.K.

K výpovědi svědka F.K. namítl, že byla nelogická, pokud nejprve prezentoval, že pan K. v tomto nefiguroval, a poté, že jej ani nezná, a dále, že byla učiněna v nepřítomnosti jeho obhájce, přičemž právě osobní účast obhájce by ukázala, že se svědek K. mýlí, co se osobní znalosti majora K. týká, čímž by přispěl k objektivnějšímu posouzení jeho obhajoby.

Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele dle § 158 odst. 1 písm. c) tr. zákona a odsouzen k peněžitému trestu 5.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 6 týdnů. V odůvodnění svého rozsudku odkazuje Okresní soud na výpovědi svědků K., R., C. a mjr. K., nadřízeného obžalovaného, a tu část jeho výpovědi, v níž výslovně uvedl, že nepověřil stěžovatele šetřením o krádeži, neboť nebyl o ničem oficiálně informován. Krajský soud v Hradci Králové, který rozhodoval o odvolání stěžovatele, v odůvodnění svého rozhodnutí potom uvedl, že k výpovědi svědka K. z přípravného řízení nelze přihlížet, a to pro nesouhlas ze strany obžalovaného se čtením výpovědi tohoto svědka, avšak že ostatní důkazy byly provedeny v potřebném rozsahu a správným způsobem, s tím, že nepovažuje výslech svědka K. za tak důležitý, aby ještě více přispěl k objasnění skutkového stavu věci, který má za dostatečně zjištěný.

Z ústavního principu nezávislosti soudů ( y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů ( tr. řádu). Jestliže tedy obecné soudy při svém rozhodování respektují, jak se v souzené věci také stalo, podmínky dané ustanovením tr. řádu, jakož i ustanovení tr. řádu, a jasně vyloží, o které důkazy svá skutková zjištění opřely, jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídily a proč nevyhověly návrhu na provedení dalších důkazů, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" toto hodnocení důkazů obecnými soudy.

Obsah uvedeného spisu Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. , nenasvědčuje tomu, že by postupem orgánů činných v trestním řízení došlo k zásahu do ústavně zaručených stěžovatelových práv, neboť se všemi námitkami, uváděnými stěžovatelem pro účely ústavní stížnosti, se již vypořádaly obecné soudy, a to způsobem, který je zcela v souladu s trestním řádem. Navíc, nebyl-li výslech svědka K. v přípravném řízení akceptován jako důkaz, je irelevantní stěžovatelova v ústavní stížnosti namítaná nelogičnost jeho výpovědi i okolnost, že jí nebyl přítomen obhájce. Všechny shora uvedené skutečnosti se jeví Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

JUDr. Antonín Procházka

V Brně dne 25. 5. 1999 předseda senátu Ústavního soudu