Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 492/98

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů E. a V.P., obou zastoupených JUDr. S.U., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. srpna 1998, sp. zn. , a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne

3. dubna 1995, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 26. 5. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Formálně vadným podáním, označeným jako "žádost o zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 8. 1998", brojili stěžovatelé jak proti tomuto rozhodnutí, tak patrně proti dalším rozhodnutím Nejvyššímu soudu ČR předcházejícím; formální vady byly stěžovatelům přípisem Ústavního soudu ze dne 10. 2. 1999 (doručeným stěžovateli 25. 3. a stěžovatelce

22. 3. 1999) vytknuty a současně jim byla uložena k jejich odstranění lhůta v trvání 30 dnů s tím, že v téže lhůtě jsou povinni předložit Ústavnímu soudu plnou moc zástupce, jehož si pro případné řízení před Ústavním soudem zvolili.

Jakkoli po této výzvě stěžovatelé předložili Ústavnímu soudu řadu následných podání, nešlo o taková podání, jimiž by byly vytčené formální vady odstraněny, nehledě již ani k tomu, že i tato podání jsou ve své podstatě nesrozumitelná a není z nich možno zjistit, čeho se vlastně a z jakých důvodů stěžovatelé těmito podáními před Ústavním soudem dovolávají ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona).

Za situace, kdy k odstranění formálních vad ve stanovené lhůtě nedošlo, nezbylo než podání stěžovatelů, jak shora je označeno, odmítnout [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 26. května 1999