Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 209/99

-6

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 13. května 1999 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti I. R.,

zastoupeného JUDr. M. T., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. , a Městského soudu v Praze ze dne 22. února 1999, č. j. -963, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností, podanou 26. dubna 1999, se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. , i Městského soudu

v Praze ze dne 22. února 1999, č. j. -963. Uvedl, že je od 1. října 1997 ve vazbě, když byl 30. září 1997 zadržen po propuštění z vazby a bylo proti němu vzneseno obvinění pro trestný čin podle § 197 písm. a) trestního zákona. Dodatečně byl pak obviněn z trestného činu krádeže a trestného činu vraždy. Vzhledem k tomu, že se již ve vazbě dříve nacházel pro obvinění z trestného činu vraždy, bylo konáno šetření a shromažďovány důkazy. Proto poté, co mu skončila čtyřletá vazba a měl být propuštěn na svobodu, vznesení obvinění považuje za účelová. V současné době je ve vazbě déle než 5 let a zamítnutí stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. února 1999, která směřovala do výroku o dalším trvání vazby, považuje za zásah do práv zaručených a d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

-7

Z obsahu rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 22. února 1999, sp. zn.

, Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. , jakož i obsahu návrhu bylo zjištěno, že stěžovatel byl vzat do vazby usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. října 1997, sp. zn. , když mu bylo sděleno obvinění ze spáchání trestného činu podle § 197a trestního zákona (násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci), později bylo vzneseno obvinění i z trestného činu krádeže a vraždy. Stěžovatel je v souvislosti s označeným obviněním ve vazbě od 31. září 1997 a pokud jde o důvody trvání vazby, tyto oba soudy ve svých rozhodnutích obsáhle a přesvědčivým způsobem objasnily. Ústavní soud proto neshledal zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává.

Pro uvedená zjištění byl návrh, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. , jako zjevně neopodstatněný podle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze je stížností nepřípustnou, poněvadž nesměřuje proti rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [ , , citovaného zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. května 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda III. senátu Ústavního soudu