Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 113/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského, ve věci ústavní stížnosti D., spol. s r.o., zastoupeného JUDr. S. F., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 11. 1998, č.j. -100, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 4. 6. 1998, č.j. -80, -32, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 4. 3. 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 11. 1998, č.j. -100, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 4. 6. 1998, č.j. -80, -32, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele o zaplacení částek 88.905,90 Kč s příslušenstvím a 9.614,50 Kč s příslušenstvím, požadovaných jako zbývající část ceny za provedení stavebních prací podle smlouvy o dílo.

Stěžovatel je přesvědčen, že rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu zakotvené v d ("Listina") a y ("Ústava"). Uvedl, že soud I. stupně nepřipustil doplnění znaleckého posudku vypracovaného znalcem ke zjištění ceny díla. Také odvolací soud vycházel pouze ze zjištění soudu I. stupně. Stěžovatel je tudíž přesvědčen, že v řízení před obecnými soudy cena díla nebyla objektivně zjištěna a tedy nebyl řádně zjištěn skutkový stav věci. Z uvedených důvodů navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů nálezem zrušil.

Krajský soud v Českých Budějovicích, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že stížnost nepovažuje za důvodnou. Dále odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí, ve kterém je též uvedeno, proč nepovažoval za potřebné provádět dokazování dalším znaleckým posudkem, jak stěžovatel před obecnými soudy navrhoval. Navrhl, aby ústavní stížnost nálezem ústavní stížnost zamítl.

Ústavní soud si dále vyžádal spojený spis Okresního soudu v Písku, sp.zn. , , a poté, co se seznámil s jeho obsahem, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je neopodstatněná.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel v zásadě opakuje námitky, které již uplatňoval v odvolacím řízení, a staví tak v podstatě Ústavní soud do role další soudní instance. Toto postavení Ústavnímu soudu, jak již opakovaně dal najevo v mnoha svých rozhodnutích, nepřísluší. Do rozhodovací činnosti obecných soudů může Ústavní soud zasahovat pouze v případě, že jejich rozhodnutím je zasaženo do ústavně zaručených práv a svobod. Takové porušení práv stěžovatele však v posuzované věci Ústavní soud neshledal. Stěžovateli nebylo odepřeno právo na soudní ochranu, vyplývající z y ČR a y, proces byl také veden při dodržení ústavních principů zakotvených v hlavě páté y, zaručující právo na spravedlivý proces. V rámci volného hodnocení důkazů učinily obecné soudy závěr o tom, že cena, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek, je cena stanovená znalcem ve znaleckém posudku. To, že s takovým závěrem stěžovatel nesouhlasí, nemůže samo o sobě zakládat porušení tvrzených ústavních práv či svobod. Pokud by totiž měla být porušením y či y každá situace, kdy se strana ve sporu neztotožní se skutkovým či právním posouzením případu, pak by se Ústavní soud stal součástí soustavy obecných soudů, kterou z hlediska ústavního není ani být nemůže.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavní soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 1999

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu