Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 495/98

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M.K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 1998, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 21. 4. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Formálně vadnou ústavní stížností napadla stěžovatelka rozhodnutí Krajského soudu v Brně a tvrdila, že toto rozhodnutí porušuje její základní práva a svobody plynoucí mimo jiné z , 11 a 36 d a s odkazem na to navrhla, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodnutí obecného soudu, totiž rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne

18. září 1998 ( -25) zrušil, stejně tak aby zrušil předchozí rozhodnutí Městské části Brno-střed ze dne 25. 3. 1996 (čj. OS/96/01005/Kra).

Formální vady podání, spočívající zejména v absenci obligatorního právního zastoupení, byly stěžovatelce přípisem Ústavního soudu ze dne 10. 2. 1999 vytknuty a současně jí byla stanovena lhůta k jejich odstranění; výzvu k odstranění vytčených vad se nepodařilo stěžovatelce doručit, když podle relace poštovního úřadu ze dne 12. 2. 1999 nebyla stěžovatelka v místě označeného bydliště zastižena a zásilka jí adresovaná byla tímtéž dnem na poštovním úřadě uložena; přesto však Ústavní soud učinil druhý pokus o doručení zmíněné výzvy na adresu sdělenou poštovním úřadem, avšak ani v tomto případě nebyla stěžovatelka zastižena. Poštovní zásilka s výzvou byla jí proto poštovním doručovatelem oznámena a posléze byla dne 4. 3. 1999 na poštovním úřadě uložena.

Pokud jde o doručování písemností a o důsledky s ním spojené, nemá zvláštní ustanovení, a proto je třeba použít přiměřeně ustanovení ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona).

Doručení písemností do vlastních rukou, je-li nařízeno předsedou senátu, pokud adresát není v místě doručení zastižen, provádí se tak, že stane-li se i nový pokus o doručení bezvýsledný, doručovatel písemnost uloží na poště a vhodným způsobem o tom adresáta uvědomí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 3 dnů od uložení, má se za to, že zásilka byla doručena posledního dne této lhůty, a to i tehdy, když se adresát o uložení zásilky nedozvěděl ( , 2 ).

S ohledem na tato obecná procesní ustanovení je míti za to, že výzva k odstranění formálních vad jejího podání byla stěžovatelce doručena dne 7. 3. 1999, a protože ve stanovené lhůtě 30 dnů formální vady nebyly odstraněny, bylo třeba o její ústavní stížnosti rozhodnout odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. dubna 1999