Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 382/98

Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném s předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci ústavní stížnosti V. P., zastoupeného JUDr. Vlastimilem Peřinou, advokátem, Široká 24, Chrudim I/24, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. -54, ze dne 21. 7. 1998, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, čj. -40, ze dne 20. 11. 1997, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Navrhoval podal dne 31. 8. 1998 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 1. 9. 1998. Ústavní stížnost směřovala proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. -54, ze dne 21. 7. 1998, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, čj. -40, ze dne 20. 11. 1997, jimiž podle názoru navrhovatele bylo porušeno jeho právo na spravedlivý soudní proces, zakotvené v d (dále jen " ") a právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů podle y. Současně navrhovatel sdělil Ústavnímu soudu, že proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové bylo podáno dovolání.

Přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 3. 1999, sdělil navrhovatel, že jeho dovolání bylo úspěšné a Nejvyšší soud ČR usnesením, čj. -70, ze dne 24. 2. 1999, zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhovatel svým podáním vzal ústavní stížnost výslovně zpět a navrhl, aby Ústavní soud řízení zastavil.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), může stěžovatel ústavní stížnost vzít zpět jen do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.

Vzhledem k tomu, že v předmětné věci Ústavní soud ještě nenařídil jednání ani ve věci nerozhodoval mimo ústní jednání, vyhověl návrhu na zpět vzetí ústavní stížnosti a rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na náhradu nákladů podaného V. P., zastoupeným JUDr. Vlastimilem Peřinou, advokátem v Chrudimi, Široká 24, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel podal dne 31. 8. 1998 ústavní stížnost, která směřovala proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. -54, ze dne 21. 7. 1998, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, čj. -40, ze dne 20. 11. 1997 a současně sdělil Ústavnímu soudu, že proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno dovolání.

Přípisem, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 3. 1999, sdělil navrhovatel, že jeho dovolání bylo úspěšné a Nejvyšší soud ČR usnesením, čj. -70, ze dne 24. 2. 1999, zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhovatel svým podáním vzal ústavní stížnost výslovně zpět a navrhl, aby Ústavní soud řízení zastavil.

Uvedeným podáním ze dne 25. 3. 1999 žádal navrhovatel přiznání náhrady nákladů v řízení u Ústavního soudu za dva úkony právní pomoci po 1.000 Kč a dvakrát paušál po 75 Kč s odůvodněním, že ústavní stížnost byla podána důvodně.

Náhrada nákladů zastoupení je upravena v § 83 zákona, o Ústavním soudu, tak, že o této náhradě rozhoduje soudce zpravodaj v případě, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. Důvodem, pro který může být náhrada nákladů přiznána jsou podle § 83 odst. 1 cit. zákona výlučně osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením. Jak z uvedeného ustanovení vyplývá, není rozhodování o nákladech spojeno s tím, zda Ústavní soud ústavní stížností vyhoví či nikoliv. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nedoložil skutečnosti, které by opravňovaly Ústavní soud k rozhodnutí, že osobní a majetkové poměry navrhovatele nejsou dostačující k zaplacení nákladů spojených se zastoupením, Ústavní soud návrh na náhradu nákladů zamítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu