Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 145/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla v právní věci navrhovatele R. L., o ústavní stížnosti ze dne 16. 2. 1999,

t a k t o:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, čj. -1022, ze dne 15. 1. 1999, kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 1998, sp. zn. , došlo ve více ohledech k porušení zákonů, a současně navrhl, aby jej Ústavní soud z vazby propustil, případně zajistil jeho propuštění z vazby na svobodu na základě přijetí písemného slibu.

V odůvodnění stížnosti uvedl, že napadeným rozhodnutím nebylo vyhověno jeho žádosti o propuštění z vazby, ačkoliv stěžovatel má za to, že v jeho případě není dán žádný z vazebních důvodů, a to proto, že chybí konkrétní skutečnosti, které jsou podmínkou všech vazebních důvodů. Pokud jde o vazební důvod dle § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu, stěžovatel namítá, že nic nenasvědčuje tomu, že by chtěl uprchnout nebo se skrývat ve snaze vyhnout se trestnímu stíhání, s tím, že jeho údajně rozsáhlá trestná činnost je z pohledu tohoto vazebního důvodu nerozhodná. Rovněž tak pokud jde o vazební důvod dle § 67 odst. 1 písm. b) tr. řádu, je dle jeho názoru z dosavadního průběhu trestního řízení zřejmé, že neměl v úmyslu ovlivňovat svědky, aby vypovídali v jeho prospěch. Stejně tak není dán ani důvod vazby dle § 67 odst. 1 písm. c) tr. řádu, který navíc ani v rozhodnutí okresního soudu o vzetí do vazby ze dne 15. 11. 1997, sp. zn. , nebyl uveden.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 15. 1. 1999, kterým byla zamítnuta stížnost proti zamítavému rozhodnutí soudu prvého stupně o návrhu na propuštění z vazby a nebyl přijat písemný slib obžalovaného, neboť bylo shledáno, že trvají důvody vazby dle § 67 odst. 1 písm. a), b), c) tr. řádu, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná. Námitky stěžovatele totiž směřují proti důvodům vzetí do vazby, věcně se proto vztahují k usnesení o vzetí do vazby, které však ústavní stížností napadeno nebylo. Bylo-li tedy již pravomocně rozhodnuto o vzetí do vazby a nebyla-li proti tomuto rozhodnutí podána ústavní stížnost, není Ústavní soud oprávněn v řízení o ústavní stížnosti, směřující proti rozhodnutí věcně zaměřenému k důvodům nepropuštění z vazby, přezkoumávat otázky důvodů vzetí do vazby.

Na základě shora uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než návrh dle odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

V Brně dne 27. 4. 1999 předseda senátu Ústavního soudu