Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 195/99

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti 1) J. K., 2) P. K., 3) M. M., 4) I. K., zastoupených JUDr. I. H., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 1997, č. j. -112, a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 31. 1. 1996, č. j. -83, t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Soudce zpravodaj podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl, neboť návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Stěžovatelé podali Ústavnímu soudu dne 19. 4. 1999 stížnost, kterou napadají pravomocný rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 1998, (správně 17. 12.1997), č. j. -112, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 1. 1996, č. j. -83, jímž byla zamítnuta žaloba na uzavření dohody o vydání domu č. p. 27 se stav. p. č. 274 v k. ú. M. podle , ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatelé tvrdí, že shora označenými rozsudky obecných soudů byl porušen d, který zaručuje právo občana vlastnit majetek. Navrhovatelé žádají, aby Ústavní soud nálezem zrušil oba shora označené rozsudky obecných soudů, aniž však namítají některý z důvodů pro zrušení posledního rozhodnutí ve věci, kterým bylo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 1. 1999, č. j. -145. Podle , ve znění pozdějších předpisů, je možné podat ústavní stížnost ve smyslu ustanovení cit. zákona ve lhůtě 60 dnů, od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.V daném případě tedy stěžovatelé měli podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 1997, č. j. -112. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR je totiž zřejmé, že podané dovolání proti rozhodnutí soudu II. stupně bylo jako nepřípustné odmítnuto a ve smyslu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, byl proto posledním opravným prostředkem již shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Praze. Toto rozhodnutí však nabylo právní moci již dne 6. 4. 1998 a tímto dnem začala běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla podána až 19. 4. 1999, tedy více jak po jednoroční lhůtě ode dne nabytí právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze. Z toho plyne zcela jednoznačný závěr, že lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena a pokud stěžovatelé podali v mezidobí před podáním ústavní stížnosti dovolání, o jehož přípustnosti neměli jednoznačný názor, bylo nutné, aby vedle podaného dovolání podali též ústavní stížnost v 60 denní lhůtě tak, aby byly obě cesty jak v dovolacím řízení, tak i v řízení před Ústavním soudem otevřeny.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nepostupovali způsobem shora označeným, nezbylo soudci zpravodaji než podání jako opožděné odmítnout.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 28. dubna 1999