Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 91/99

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti, stěžovatele I., spol. s r. o., zastoupeného Mgr. V. V., proti postupu Krajského obchodního soudu v Ostravě, ve věci sp. zn., , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

V ústavní stížnosti, která došla Ústavnímu soudu dne 18. 2. 1999, stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud uložil Krajskému obchodnímu soudu v Ostravě, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod, sp. zn. , a aby neprodleně v této věci jednal.

Podle stěžovatele shora uvedeným jednáním a naprostou nečinností soudu je porušováno stěžovatelovo ústavně zaručené právo na spravedlnost, a to tím, že soud porušuje ustanovení y ve spojení s d (dále jen " ").

Návrhem ze dne 17. 6. 1998 se stěžovatel domáhá vyhlášení konkurzu vůči společnosti H. s.r.o. Po podání návrhu však zjistil, že jiní dva věřitelé podali již návrh na konkurz vůči odpůrci, který je projednáván pod, sp. zn. , a jeho podání tedy bylo připojeno k původnímu návrhu na konkurz. Dále pak stěžovatel zjistil, že odpůrce vstoupil do likvidace a v měsíci září 1998 sám též vůči sobě podal návrh na konkurz. Svým přípisem ze dne 30. 9. 1998 pak stěžovatel žádal urychlení ve věci, na což reagoval soud sdělením, že v současné době projednává věci napadlé v roce 1996.

Dne 3. 3. 1999 Ústavní soud požádal Krajský obchodní soud v Ostravě o vyjádření k podané ústavní stížnosti.

Ve svém vyjádření, které došlo Ústavnímu soudu dne 30. 3. 1999 Krajský obchodní soud v Ostravě uvedl:

Ze spisu Krajského obchodního soudu v Ostravě, sp. zn. , vyplývá, že návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka H. s.r.o., podali navrhovatelé - věřitelé H. ČR, s.r.o., Praha 1, a H. AG, B. Návrh došel soudu 14. 7. 1997 a tímto dnem bylo řízení zahájeno. Návrh dalšího navrhovatele - stěžovatele došel soudu dne 18. 6. 1998. Tímto návrhem přistoupil stěžovatel dle , odst. 4 v platném znění o konkurzu a vyrovnání do řízení. Dlužník podal návrh na prohlášení konkurzu u soudu dne 20. 7. 1998. Na dotaz stěžovatele ze dne 30. 9. 1998 bylo soudem odpovězeno dne 30. 10. 1998.

Soudkyně JUDr. L. D., které byla rozvrhem práce Krajského obchodního soudu v Ostravě přidělena věc, sp. zn. , byla jmenována do funkce 2. 1. 1992, od 1. 12. 1991 byla jmenována státním arbitrem a bylo jí v roce 1991 přiděleno k vyřízení 1857 věcí rejstříku Cm. V roce 1992 vyřídila 1257 věcí, v roce 1993 1362 věcí, v roce 1994 1080 věcí. Např. v roce 1992 napadlo 2057 nových věcí. Od roku 1992 byla současně určena k vyřizování agendy konkurzní a vyrovnací. V roce 1993 byl nový nápad konkurzních věcí 27, v roce 1994 19, v roce 1995 62 věcí, v roce 1996 93 věcí, v roce 1997 83 věcí a v roce 1998 130 nových věcí. Z výkazu o propočtu výkonnosti soudců Krajského obchodního soudu v Ostravě za rok 1998 zpracovaného ke dni 25. 2. 1999 pak vyplývá průměrný měsíční výkon 75, 6 věcí. V letech 1997 a 1998 byla soudkyně dlouhodobě pracovně neschopná.

Podle soudkyně Krajského obchodního soudu v Ostravě L. D. je stěžovatelovo ústavně zaručené právo na soudní ochranu subjektivního práv projednáním bez zbytečných průtahů prakticky nerealizovatelné zejména v souvislosti s vysokým nápadem nových věcí, častou novelizací zákona o konkurzu a vyrovnání a s přihlédnutím k dodržení zásady rovnosti účastníků řízení.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen y, podle kterého jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, y, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů.

Přednostním projednáním výše uvedené kauzy by bylo porušeno právo rovnosti účastníků řízení, zakotvené v y (všichni účastníci mají před soudem rovná práva).

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu ÚS

V Brně dne 12. dubna 1999