Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 391/98

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti M.Š., proti 1) rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 13. 10. 1995, ve spojení s rozhodnutím ČSSZ ze dne 2. 2. 1995, č. 076118954, 2) sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zn. , ze dne 4. 3. 1998, 3) sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zn. , ze dne 8. 6. 1998, 4) sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zn. 32-24049/98, ze dne 26. 6. 1998, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, jsou ústavní stížnost oprávněny podat ty fyzické nebo právnické osoby, které tvrdí, že zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.

V případě rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 13. 10. 1995, ve spojení s rozhodnutím ČSSZ ze dne 2. 2. 1995, č. 076118954, a rovněž tak v případě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zn. , ze dne 4. 3. 1998, a zn. , ze dne 8. 6. 1998, se však o takovou situaci nejedná, neboť jak rozsudek vrchního soudu, tak rozhodnutí ČSSZ spolu s uvedenými sděleními Ministerstva práce a sociálních věcí se týkají matky stěžovatele, v důsledku čehož byla ústavní stížnost v této části odmítnuta dle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Pokud jde o ústavní stížnost, směřující proti sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zn. 32-24049/98, ze dne 26. 6. 1998, jímž bylo shledáno, že důvody uváděné stěžovatelem v podnětu k přezkoumání rozhodnutí ČSSZ ze dne 23. 10. 1995, čj. 340326452, kterým byla zamítnuta jeho žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle , nejsou dostatečnými k zásahu do pravomocného rozhodnutí a tudíž k zahájení správního řízení o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, Ústavní soud uvádí, že za situace, kdy v , je skutková podstata formulovaná slovy: "Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká stejným dílem sirotkům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, kteří ke dni jejich úmrtí nedosáhli věku 18 let", a současně v něm neexistuje ustanovení, umožňující citlivější přístup v některých specifických případech, jak je tomu u stěžovatele, lze stěží z hlediska ústavního napadenému sdělení ministerstva něco vytknout, a proto byla i v této části ústavní stížnost dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání

přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

V Brně dne 6. 4. 1999 předseda senátu Ústavního soudu