Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 109/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti N.V.H., zastoupeného advokátem JUDr. B.G., CSc., t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel napadá vyhoštění, které bylo realizováno Policií ČR dne 6. 2. 1997 jednak z důvodu protiústavnosti právní úpravy vyhoštění, obsažené v a š 32 odst. 2 téhož zákona, a dále z důvodu odepření práva na právní pomoc.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Policie ČR čj. PSP-15939/ČP-c-97, a spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. , z nichž zjistil, že rozhodnutím ze dne 12.9.1995,čj. PSP

1

2

23299/CPPS-c-95, byl stěžovateli na jméno D. zakázán

pobyt na území České republiky do 30. 9. 1998 a že se proti

tomuto rozhodnutí neodvolal. Následně poté, co bylo zjištěno,

že se nachází stále na území ČR pod jménem N.V.H., bylo

vydáno 21. 1. 1997 další rozhodnutí, PSP-1-52/CP-c-97, kterým byl stěžovateli zakázán pobyt do 31. 1. 2007, a to poté, co byla prověřena jeho totožnost. Stěžovatel se však opět neodvolal a proto bylo dne 6. 2. 1997 přistoupeno k vyhoštění. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl Ústavní soud k závěru, že jde o ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou, a to proto, že stěžovatel napadá vyhoštění z důvodu protiústavnosti právní úpravy, jež sice byla shledána za protiústavní v s účinností od 13. 5. 1999 pod P1. ÚS 27/97, avšak nikoliv z důvodů týkajících se těch případů, kde vyhoštění předchází rozhodnutí o zákazu pobytu, jak je tomu v daném případě, a dále proto, že proti rozhodnutí o zákazu pobytu, která byla podkladem pro vlastní ústavní stížností napadené vyhoštění, se nijak nebránil. Jinými slovy,vychází-li Ústavní soud z principu materiálního nazírání na právo a je-li ústavní stížnost chápána jako krajní prostředek ochrany práv, potom za situace, kdy stěžovatel samotný základ, tj. zákaz pobytu, nijak nezpochybnil, a přitom protiústavnost právní úpravy byla shledána pod sp. zn. u jen s ohledem na ty případy, kde rozhodnutí o zákazu pobytu nepředchází, nezbylo než ústavní stížnost dle a) odmítnout. Stran odmítnutí práva na právní pomoc ústavní soud konstatuje, že zůstalo ničím nepodloženým tvrzením, neboť naopak z obsahu spisu Policie R čj. PSP-15939/CP-c-97, plyne, že přes provedené šetření nebylo zjištěno, že by některý z pracovníků oddělení byl stěžovatelem v době od 10. 1. 1997 do 6. 2. 1997 kontaktován, a proto byla i v této části ústavní stížnost dle shora uvedeného ustanovení odmítnuta.

2

3

Jen pro úplnost Ústavní soud konstatuje, že návrh stěžovatele na zrušení ustanovení a byl odmítnut usnesením ze dne 21. 11. 1997 pod sp. zn. , poté, co řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatele bylo přerušeno usnesením ze dne 18. 9. 1997 pod čj.

-17

.

JUDr. Antonín Procházka

V Brně dne 6. 4. 1999 předseda senátu Ústavního soudu

Za správnost vyhotovení:

3