Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 107/99

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti K. P., zast. JUDr. K. K., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 9.11.1998 sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá

Odůvodnění:

Navrhovatel podal Ústavnímu soudu podle písm. d) y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze z 9.11.1998 sp. zn. , kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze z 15.5.1998 sp. zn. o potvrzení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 13.1.1998 č. 290 319 142, jímž byla zamítnuta jeho žádost o starobní důchod. Uvedl, že jak správní orgán, tak soudní orgány mu odepřely právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, které občanům přiznává d. Sdělil, že rozsudkem Státního soudu v Praze z 31.10.1951 sp. zn. ve znění rozsudku Nejvyššího soudu ze 7.3.1952 sp. zn. byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 roků.Tyto rozsudky byly zrušeny podle , o soudní rehabilitaci, pro účely důchodového zabezpečení k výpočtu starobního důchodu mu však byla započtena jen doba skutečného výkonu trestu, nikoli doba od jeho útěku z vězení do ciziny, ačkoliv za situace, do níž byl protiprávním odsouzením vehnán, nemohl v naší zemi pracovat a splnit požadavky pro přiznání starobního důchodu.Vyjádřil přesvědčení, že na jeho případ se vztahuje Sb, a vytkl orgánům veřejné moci, které o jeho nároku rozhodovaly, nesprávný výklad zákona, podle něhož se uvedené ustanovení vztahuje pouze na případy, kdy byl poškozený z výkonu trestu propuštěn, nikoli na případy, kdy uprchl.

Z informace stěžovatele a z rozsudku Vrchního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že Vrchní soud v Praze ve výroku rozsudku připustil proti svému rozsudku z 9.11.1998 sp. zn. dovolání podle současného znění a v odůvodnění rozsudku uvedl, že rozhodnutí v otázce

nemožnosti aplikace na daný případ je po právní stránce zásadního významu.

Podle ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V projednávané věci je posledním prostředkem k ochraně stěžovatelova práva dovolání, které bylo odvolacím soudem připuštěno za účelem vyřešení právní otázky, která by měla zásadní význam i v řízení před Ústavním soudem.

Kdyby Ústavní soud za této situace ústavní stížnost meritorně projednával, nastal by nežádoucí stav, kdy by současně probíhala dvě řízení o téže věci a Ústavní soud by suploval Nejvyšší soud, jehož úkolem je sjednocovat judikaturu obecných soudů mimo jiné také rozhodováním o dovoláních.

Vzhledem k tomu, že před podáním ústavní stížnosti Nejvyšší soud o dovolání ještě nerozhodl, nesplnil stěžovatel požadavek , a proto soudce zpravodaj návrh mimo ústní jednání v nepřítomnosti účastníků podle , ve znění , odmítl.

Proti usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 1999

JUDr. Miloš Holeček

soudce zpravodaj