Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
31329.html
HTML · 0 B
No categories available
I.ÚS 547/98
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula ve věci stěžovatele ing. Dr. Z. K., zastoupeného JUDr. O. P., advokátem, o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 1998, sp. zn. 16 Co 282/98 ,
takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 15. 12. 1998.
Ústavní stížností napadl výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, a to ve výroku, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 1998, čj. 19 C 77/96 - 173, jímž byl zamítnut jeho návrh proti odpůrci V., a. s., se sídlem v Ostravě, na zaplacení částky Kč 300 000,-- s přísl. z titulu nezaplacení odměny za využití zlepšovacího návrhu. Stěžovatel uvádí podrobnosti případu a vesměs opakuje námitky, které již uplatňoval během soudního řízení a se kterými se odvolací soud ve svém rozsudku náležitě vypořádal.
Z hlediska ústavněprávního stěžovatel namítá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobo d. Porušení shledává v tom, že "vlastnictví silného podniku bylo oproti vlastnictví pracovníka zneužito v neprospěch zlepšovatele". Ve svém přípise ze dne 27. 2. 1999 stěžovatel rozšiřuje podanou ústavní stížnost, uvádí, že napadeným rozhodnutím byl porušen též čl. 34 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobo d. Toto podání Ústavní soud nemohl brát v úvahu, neboť nebylo učiněno advokátem, kterého stěžovatel k zastupování před Ústavním soudem zmocnil; z tohoto hlediska je však ústavní stížnost přezkoumávána, i když se stěžovatel uvedených článků nedovolává.
Ústavní soud k předložené ústavní stížnosti konstatoval, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústav y ČR) a není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví. Neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí a jeho úkolem není zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných např. občanským zákoníkem , občanským soudním řádem a dalšími předpisy, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y ČR.
Soudní moc dle Ústav y ČR je svěřena soudům především k tomu, aby tyto zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (čl. 90 odst. 1 ), přičemž soudce je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný (čl. 82 odst. 1 ). Obecné soudy jsou při zjišťování skutkového stavu věci vázány toliko zákonem (čl. 95 odst. 1 ), v daném případě ustanoveními občanského soudního řádu . Pokud jde o dokazování v občanském soudním řízení, občanský soudní řád hovoří o právu vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny (§ 123 ), stvrzuje zásadu tzv. volného hodnocení důkazů (§ 132 ) a především stanoví, že soud sám rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (§ 120 ).
Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě, který ve svém rozhodování vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která v celém rozsahu jako věcně správná převzal i s jeho právními závěry, se ve svém rozsudku vypořádal se všemi okolnostmi závažnými pro jeho rozhodnutí. V jeho postupu Ústavní soud namítané porušení čl. 11 odst. 3 , resp. čl. 34 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobo d neshledal a má za to, že stanovisko, vyslovené v napadeném rozsudku, že se nejedná o zlepšovací návrh ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 84/1972 Sb. , je odpovídající zjištěným skutečnostem, a že tedy rozsudek Krajského soudu v Ostravě ve výroku, kterým byl potvrzen rozsudek okresního soudu, je ve svém výsledku správný.
S ohledem na toto zjištění Ústavní soud musel dospět k závěru, že se v daném případě jedná o návrh ústavní stížnosti zjevně neopodstatněné.
Proto senát Ústavního soudu tímto usnesením podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení návrh ústavní stížnosti odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. března 1999 JUDr. Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu