Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 496/98

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula ve věci stěžovatele I. M., zastoupeného JUDr. P. B., advokátem, o návrhu ústavní stížnosti proti rozhodnutí krajského státního zástupce v Plzni ze dne 29. 10. 1998, sp. zn. 2 Kzv 112/98, a Okresního soudu Plzeň - město ze dne 27. 10. 1998, sp. zn. ,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 25. 11. 1998, které došlo Ústavnímu soudu dne 27. 11. 1998.

V návrhu ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil rozhodnutí krajského státního zástupce v Plzni ze dne 29. 10. 1998, sp. zn. 2 Kzv 112/98, kterým sdělil stěžovateli žádajícímu o přezkoumání důvodů, pro které vyšetřovatel odmítl nahlédnutí do vyšetřovacího spisu, že tak učinil ze závažných důvodů. Rovněž žádá zrušení rozhodnutí Okresního soudu Plzeň - město ze dne 27. 10. 1998, sp. zn. , jímž bylo stěžovateli sděleno, že v přípravném řízení může nahlédnutí do vyšetřovacího spisu povolit pouze státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán.

Stěžovatel je toho názoru, že shora uvedenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a na obhajobu ve smyslu ustanovení , a d a dále ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále uvádí, že ustanovení tr. řádu umožňuje státnímu zástupci, vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu právo odepřít nahlédnutí do vyšetřovacího spisu ze závažných důvodů. Namítá však, že je třeba konkretizovat takový důvod a sdělit ho obviněnému.

Ústavní soud po posouzení obsahu ústavní stížnosti nejdříve konstatoval, že Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí ani neposuzuje stanoviska a výklady obecných soudů či jiných orgánů ke konkrétním zákonným ustanovením ani jejich právní úvahy, názory a závěry, pokud nejde současně o porušení základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v jednotlivých případech spočívají především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze již napravit procesními prostředky.

V posuzovaném případě došlo ke sdělení obvinění stěžovateli dne 26. 10. 1998 a ještě téhož dne obhájce stěžovatele požádal vyšetřovatele o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu. Po jeho odmítnutí byl požádán státní zástupce o přezkoumání závažnosti důvodů tohoto odepření. Již dne 29. 10. 1998 krajský státní zástupce v Plzni sdělil, že vyšetřovatel odmítnutí učinil ze závažných důvodů. Z uvedeného vyplývá, že k odmítnutí nahlédnutí do vyšetřovacího spisu došlo na samém počátku trestního stíhání - tedy procesního stadia trestního řízení a toto oprávnění orgánů činných v trestním řízení je omezeno pouze na přípravné řízení s tím, že po skončení vyšetřování, po upozornění vyšetřovatelem na možnost prostudovat vyšetřovací spis, již nelze obviněnému ani jeho obhájci právo nahlédnout do spisů odepřít.

Z uvedeného vyplývá, že trestní řízení podléhá procesnímu vývoji a jeho případné vady je zatěžují jako celek; z toho důvodu i případné protiústavní procesní vady lze napravit v prvé řadě obecnými soudy v rámci přezkumu celého řízení. Pokud jde o vytýkaný nedostatek ve sdělení státního zástupce, že shledal závažný důvod, pro který vyšetřovatel odepřel nahlédnutí do vyšetřovacího spisu, ale tento důvod nespecifikoval, pak je třeba upozornit na skutečnost, že právě jemu je ustanovením § 174 tr. řádu svěřen dozor nad zákonností v přípravném řízení trestním, kdy je povinen dbát na dodržování ustanovení trestního řádu, účelu trestního řízení a základních zásad trestního řízení orgány činnými v přípravném řízení a svou dozorovou činností zajišťuje, aby nedocházelo k bezdůvodnému trestnímu stíhání, nezákonnému omezování na osobní svobodě, jakož i na ostatních lidských právech a svobodách. Pokud se však k jeho činnosti vyskytnou výhrady, je možno žádat jemu nadřízené státní zastupitelství o zaujetí stanoviska, neboť podle ustanovení a 2 , ve znění pozdějších předpisů, je nižší státní zastupitelství podřízeno dohledu na svou činnost vyššímu státnímu zastupitelství.

Ústavní soud se podrobně zabýval meritem ústavní stížnosti, nicméně nezjistil, že napadenými rozhodnutími by byla porušena stížností uváděná základní práva nebo svobody stěžovatele. Protože ani neshledal, že by jimi byla porušena jiná základní práva nebo svobody stěžovatele, zakotvená v ústavních zákonech nebo v mezinárodních smlouvách podle y ČR, musel proto považovat ústavní stížnost za zjevně neopodstatněnou.

Ze shora uvedených důvodů senátu Ústavního soudu nezbylo než návrh ústavní stížnosti podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 1999 JUDr. Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu