Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 488/98

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 11. března 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti navrhovatele M., zastoupeného JUDr. M.K., proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -21, ze dne 15. září 1998, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností, podanou k doručení Ústavnímu soudu dne 20. listopadu 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání a zrušení rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -21, ze dne 15. září 1998, jakož i rozhodnutí R., č. j. Ro/53/97-13.5.1997/872. Současně navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku. V odůvodnění stížnosti uvedl, že v označených rozhodnutích spatřuje porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, jestliže v řízení a rozhodnutí o odnětí licence k rozhlasovému vysílání R., jako příslušný správní orgán, nerozhodla dne 4. února 1997 také o důvodech odnětí licence, a nelze tedy zjistit, pro jaké údajné závažné porušování podmínek licence nebo jiných povinností o odnětí rozhodla. Vyslovil přesvědčení, že pokud zákon svěřuje rozhodování ve správním řízení kolektivnímu orgánu, je v jeho působnosti rozhodovat o celém obsahu rozhodnutí, tzn. o výroku, odůvodnění a poučení o opravném prostředku a musí být projevem kolektivní vůle kolektivního správního orgánu, která se projeví při hlasování. Vzhledem k tomu, že projevem kolektivního orgánu - Rady bylo pouze odejmout licenci k rozhlasovému vysílání, aniž by tento orgán rozhodl o obsahu správního rozhodnutí, a tedy neprojevil z jakých důvodů se má licence odejmout, jaké úvahy jej k tomu vedly, považuje rozhodnutí správního orgánu a také soudu, který je potvrdil, za rozhodnutí, která jsou nejen v rozporu se zákonem o Radě ČR a , ale i v rozporu s , a 95 y, jakož i s a 36 odst. 1 d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [ a , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , který si Ústavní soud vyžádal, nebyl shledán zásah do práv navrhovatele, jichž se v ústavní stížnosti dovolává. Městský soud v Praze se v rozsudku ze dne 15. září 1998 vypořádal se všemi odvolacími námitkami navrhovatele, odůvodnění rozhodnutí, z něhož je zřejmá i správná aplikace právních předpisů (zákonů č. , č. a ), je přiléhavé a vyčerpávající. Proto Ústavní soud shledal návrh stěžovatele zjevně neopodstatněným.

S ohledem na výše uvedené byl návrh, v souladu s ustanovením , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Pro odmítnutí ústavní stížnosti nebyl dán důvod pro vyslovení odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. března 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda III. senátu Ústavního soudu