Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 455/98

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 11. března 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti J.B., zastoupeného JUDr. J.P., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. září 1998, č. j. -41, a Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. července 1998, č. j. -5, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností, podanou k doručení Ústavnímu soudu dne 29. října 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu soudů, u nichž bylo rozhodováno o jeho vazbě. Uvedl, že usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. července 1998 byl vzat jako obviněný do vazby, když byl dne 14. července 1998 v 6.30 hodin zadržen pro podezření ze spáchání trestného činu. I když byla v protokolu o zadržení uvedena doba 13.25 hodin a návrh na vzetí do vazby byl k soudu odevzdán dne 15. července 1998 ve 13.25 hodin, doba zadržení byla překročena, a jak ze strany vyšetřovatele tak i soudu I. stupně došlo k porušení jeho práv, zaručených v až 4 d, stejně jako ze strany Krajského soudu v Ústí nad Labem, který se v usnesení ze dne 2. září 1998 řádně nevypořádal s jeho námitkami, navíc v odůvodnění rozhodnutí zcela překroutil nejen dikci ale i smysl jeho stížnosti. Z uvedených důvodů navrhl, aby bylo usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č.j. -5, ze dne 15. července 1998, a Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -41, ze dne 2. září 1998, zrušeno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu vyšetřovacího spisu ČVS: OVV-540/20-98, zaslaného Ústavnímu soudu Policií České republiky, Okresním úřadem vyšetřování, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -41 nebyl shledán zásah do práv stěžovatele, jichž se ve stížnosti dovolával. Krajský soud v Ústí nad Labem se v označeném rozhodnutí ze dne 2. září 1998 vypořádal se všemi námitkami stěžovatele, vznesenými ve stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. července 1998, č. j. -5, o vzetí do vazby, opravil chybný údaj o jejím počátku, přezkoumal důvodnost vazby a své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil.

S ohledem na výše uvedené byl návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný podle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. března 1999

JUDr. Vladimír Jurka

předseda III. senátu Ústavního soudu