Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 527/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Mgr. A.R., zastoupeného JUDr. M.E., proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 5, v opatrovnické věci nezletilé A.P., sp. zn. , za účasti Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění :

Stěžovatel se svou ústavní stížností, podanou dne 16. 12. 1998, domáhá vydání nálezu, jímž by Ústavní soud ve smyslu ustanovení a 3, písm. b) , ve znění pozdějších předpisů, přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby postupoval v intencích svého usnesení ze dne 9. 2. 1998, a nadále se zdržel nežádoucích průtahů ve věci. Věc, jak je patrno z odůvodnění ústavní stížnosti, se týká řízení, zahájeného z podnětu stěžovatele, o úpravu jeho styku s nezletilou dcerou A., která byla pravomocně svěřena do výchovy matky, přičemž podle vyjádření znalce v předcházejícím řízení by k navození styku otce s nezletilou mělo dojít pod přímým odborným vedením zaměřeného pracoviště, a právě v tomto směru, jak dále plyne z odůvodnění ústavní stížnosti, je obecný soud nečinný, resp. v jeho postupu dochází k průtahům. Stěžovatel je přesvědčen, že postup soudu není v souladu s Úmluvou o právech dítěte, není brán zřetel na blaho dítěte v souladu s novelou zákona o rodině a je, podle něj, také nesporné, že jeho stížnost se dotýká především zájmu nezletilé dcery, a tudíž přesahuje jeho vlastní zájmy ( ).

Jak je patrno z důvodů ústavní stížnosti, směřuje proti "jinému zásahu" soudu, který stěžovatel spatřuje v nedostatečně rychlém - předmětu řízení neodpovídajícím - postupu soudu, který od podání návrhu na úpravu styku nezajistil "provedení terapie rodičů podle usnesení ze dne 9. 2. 1998, neprovedl výslech znalce a nepřikročil k žádnému vhodnému opatření, aby byl učiněn nebo alespoň zmírněn trvající a prohlubující se nežádoucí stav, kdy nezletilá dcera je vedena matkou proti otci". Ústavní soud již ve svém nálezu,

sp. zn.

, publikovaném pod č. 78 Sbírky nálezů a usnesení, sv. 4, vysvětlil, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou vybudovány především

na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, a v zásadě tedy jeho pravomoc směřuje proti pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci a pravomoc přezkumu jejich jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž musí být zachována nemožnost nápravy protiústavnosti jiným způsobem. V daném případě není z obsahu ústavní stížnosti patrno, že by stěžovatel v průběhu řízení o úpravu jeho styku s nezletilou dcerou podal návrh na vydání předběžného opatření, má také možnost obrátit se postupem, který předpokládá , se stížností na správu příslušného soudu, jíž především a v prvé řadě přísluší přijmout opatření k odstranění zjištěných závad včetně neodůvodněných průtahů v řízení. Mimo to z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. , který si Ústavní soud připojil, je patrno, že soud v dané věci nebyl nečinný, když po podání návrhu otce na úpravu jeho styku s nezletilou dcerou nařídil 4 jednání, provedl výslechy obou rodičů i znalce ustanoveného již v předcházejících řízeních. Nelze také pominut, že v průběhu řízení matka změnila svůj postoj k návrhu otce, a navrhuje nyní zákaz styku otce s nezletilou, která je nyní ve věku 13 let a otce zcela odmítá. Z tohoto důvodu bylo také poslední jednání soudu odročeno za účelem vyhotovení znaleckého posudku. Ústavní soud tak v daném případě neshledal, že by délka trvání řízení byla nepřiměřená z pohledu d, a proto z uvedených důvodů stížnost stěžovatele podle písni. a) , ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. února 1999 JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu