Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 423/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele M. K., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi o jeho vzetí do vazby, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svým podáním ze dne 29. 9. 1998, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 2. 10. 1998, napadl rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi o jeho vzetí do vazby a žádá jeho přezkoumání Ústavním soudem.

Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá náležitosti ústavní stížnosti, které , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly postupem soudu porušeny ( cit. zák.), nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává ( cit. zák.). Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení

1

(§ 34 odst. 2 cit. zák.), nebyla k němu připojena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 cit. zák.), a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 23. 10. 1998 vyzván Ústavním soudem, aby svoje podání uvedl do souladu se zákonnými požadavky a současně mu stanovil lhůtu k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě, která uplynula dne 16. 11. 1998, nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 12. ledna 1999

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu