Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 474/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R.V., zastoupeného JUDr. J.K., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 1998, sp. zn. , a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 5. 1997, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 13. 1. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou včas ( al. 1, 2 , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních jejich podmínek v souladu se zákonem [ , , 2, , odst. 4 zákona], napadl stěžovatel rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. června 1998 (sp. zn. ) a spolu s ním též rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. května 1997 (sp. zn. ) a tvrdil, že obecné soudy jako orgány veřejné moci oběma svými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu ( , 3 d) a v souvislosti s tím nedostály oni svým ústavním povinnostem uloženým jim

1

úst. ; aniž by svá tvrzení podrobněji zdůvodnil, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí obecných soudů (viz vpředu) svým nálezem zrušil.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Jak z odůvodnění ústavní stížnosti samotné, tak z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplynulo, že stěžovatel v opravném řízení před obecným odvolacím soudem - pro případ, že by jeho opravnému prostředku nebylo vyhověno - usiloval o připuštění dovolání, z jehož podnětu by se věcí (ve vymezené části) mohl zabývat dovolací soud.

Odvolací soud sice svým výrokem návrh na připuštění dovolání, když byl dospěl k závěru, že (z hlediska právního názoru stěžovatele) nejde o otázku zásadního právního významu, odmítl, nicméně navzdory tomuto výroku právo dovolání podat zůstalo stěžovateli zachováno ( ).

Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 3) však stěžovatel tohoto svého práva plynoucího ze zákona nevyužil.

Za takto zjištěného stavu, ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu, nezbývá než konstatovat, že stěžovatel před podáním ústavní stížnosti nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, a že tak založil procesní překážku, která již z tohoto důvodu meritornímu projednání jeho ústavní stížnosti brání (§ 75 odst. 1 zákona); posuzovaná ústavní stížnost byla proto shledána jako nepřípustná.

O nepřípustné ústavní stížnosti, když výjimka plynoucí z ust. § 75 odst. 2 písm. a) zákona nepřipadá v úvahu, bylo proto rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 13. ledna 1999

JUDr. Vlastimil Ševčík

soudce Ústavního soudu