Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 519/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského, rozhodl ve věci ústavní stížnosti Mgr. R.P., zastoupeného JUDr. M.S., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. , ze dne 30. 11. 1998, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ve včas podané ústavní stížnosti se stěžovatel domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí, jimž bylo rozhodnuto, že trestní věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. se tomuto soudu dle ustanovení § 25 trestního řádu neodnímá.

Stěžovatel ve své stížnosti namítal porušení zásady uvedené v d, který zaručuje, že každý má právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Své pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti Okresního soudu v Olomouci opírá o tvrzení, že jeho případ, kdy se jako bývalý náměstek primátora měl dopustit uvedeného trestného činu, byl v regionu značně medializován a to způsobem, který stěžovatele v O. zdiskreditoval. Domnívá se proto, že veřejné mínění je proti němu v severomoravském regionu negativně ovlivňováno. Jako osoba veřejně známá a ve své bývalé funkci často v kontaktu s osobami činnými v různých státních orgánech na úrovni města i okresu se domnívá, že mediální kampaň může vést i k ovlivňováni soudců v tomto regionu. Ve svém návrhu vrchnímu soudu odůvodňoval přeneseni na jiný soud mimo severomoravský region možnosti vzniku pochybností o nestrannosti a nezaujatostí soudu. Nejednalo se o námitku podjatosti, nýbrž o snahu, aby podjatost byla vyloučena.

Dále stěžovatel uvedl, že názor soudu, že rozhodnutí podle § 25 trestního řádu nemá přednost před rozhodováním o vazbě, je zcela vadný a nepřijatelný a právně neodůvodnitelný, neboť domáhat se tohoto rozhodnutí lze v kterékoliv fázi trestního řízení (viz. Rozhodnutí č. 8/80 Sbírky soudních rozhodnutí). Domáhal se postoupení věci jinému soudu zejména pro rozhodnutí o vazbě.

Ve vyjádřeni Vrchního soudu v Olomouci se uvádí, že místní příslušnost může být změněna jen výjimečně, přičemž na základě podnětu musí být příslušné řízení provedeno. K pozitivnímu rozhodnutí však musí být dány náležité důvody, které v tomto případě nebyly. Stěžovatel argumentuje subjektivním názorem, pouhými pochybnostmi o nestrannosti a nezaujatosti soudu. Objektivně však tyto okolnosti nenastaly.

Ústavní soud neshledal, že by postupem Vrchního soudu v Olomouci bylo porušeno stěžovatelem namítané právo na to, aby jeho věc byla projednána nestranným a nezávislým soudem. Ústavní soud není nadřízen obecným soudům a není proto oprávněn přezkoumávat rozhodnuti soudů v plném rozsahu. Přísluší mu "pouze" posoudit, zda konkrétním jednáním nebylo zasaženo do ústavních práv či svobod. Skutečnost, že stěžovateli nebylo v jeho návrhu vyhověno, nelze považovat za porušení práv zaručujících spravedlivý proces. Z toho důvodu ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 lit. a) odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvoláni přípustné.

V Brně dne 19. ledna 1999

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu