Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 534/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti Ing. J.K., zastoupeného JUDr. M.D., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 9. 1998, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 8. 1998, sp.zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění :

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 21. 12. 1998 a byla doplněna podáním, které Ústavní soud obdržel dne 23. 12. 1998, navrhuje stěžovatel zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 9. 1998, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 8. 1998, sp. zn. , a to pro porušení a d (dále jen " ").

Ve své ústavní stížnosti stěžovatel popírá, že se dopustil trestného činu, za který byl odsouzen. Stěžovatel tvrdí, že nebyly provedeny důkazy, které mohly potvrdit

obhajobu stěžovatele, dále se stěžovatel domnívá, že soud pochybil při hodnocení důkazů.

Podle stěžovatele v protokolu o nehodě nebyly zadokumentovány stopy, umožňující zjistit pohyb vozidel před nehodou a i samo místo střetu obou vozidel. Dále stěžovatel uvádí, že nebyla vůbec potvrzena existence tzv. předjížděného vozidla.

Nejpodstatnější stěžovatelovo tvrzení spočívá ve skutečnosti, že nebyly provedeny odborné expertizy ani jednoho z havarovaných vozidel za účelem zjištění nebo vyloučení možné příčiny nehody, nebylo ani zaznamenáno postavení ovládacích prvků obou vozidel v době nehody a dále nebyla provedena odborná expertiza možných příčin nehody v podobě znaleckého posudku.

Podle stěžovatele soud nesprávně zhodnotil i výpověď' poškozeného pana S.

Stěžovatel dále tvrdí, že soud správně nevyhodnotil ani možnost, že u jeho vozidla mohla například prasknout pneumatika, popř. nastat jakákoli jiná závada, což mohlo zapříčinit neovladatelnost vozidla. Rovněž tak tvrzení stěžovatele, že celý nehodový děj byl zinscenován, nebyla soudem spolehlivě vyvrácena.

Krajský soud v Praze v odůvodnění usnesení, kterým odmítl odvolání obžalovaného uvedl, že okresní soud provedl v souladu s procesními předpisy všechny důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, jednotlivé důkazy řádně zhodnotil ve svém souhrnu a dospěl-li na základě tohoto postupu k závěru o zavinění obžalovaného na dopravní nehodě, nelze mu vytýkat nic podstatného. Okresní soud totiž podle krajského soudu řádně zhodnotil veškeré důkazy, které byly dostupné, přičemž nic nesvědčí pro nevěrohodnost údajů poškozených manželů S.

Jestliže tedy podle krajského soudu nebyla zjištěna žádná okolnost, která by věrohodněji naznačovala možnost zavinění nehody jinou okolností, než nesprávným

způsobem jízdy obžalovaného, pak nelze mít výhrady k závěrům, ke kterým dospěl napadený rozsudek. Jak původně obžalovaným uváděné poněkud fantaskní tvrzení o cizím "spiknutí" proti jeho osobě, tak jeho nová verze o možné technické závadě, které však žádná okolnost nenasvědčuje, vyznívají pouze jako snaha hledat jakékoli jiné než vlastní zavinění na projednávané dopravní nehodě. Okresní soud na základě provedených důkazů správně uzavřel, že obžalovaný za tmy a nízké teploty na kluzké vozovce nesprávně předjížděl, což bylo příčinou dopravní nehody s vážnými následky pro osádku protijedoucího automobilu. Plně tedy podle odvolacího soudu obstojí i právní kvalifikace trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zák.

Podle Ústavního soudu soud prvního stupně neporušil procesní postup, provedl všechny důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, které měl k dispozici a provedené důkazy též správně zhodnotil. Protože stěžovatel soudu nenavrhl žádné jiné důkazy, o které by opřel svá tvrzení, a které by vedly ke zjištění skutkového stavu, správně dospěl okresní soud k závěru o vině stěžovatele při dopravní nehodě.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících soudů byl porušen a y.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka předseda senátu Ústavního soudu

V Brně dne 19. ledna 1999