Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 379/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Jurky a členů JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka o ústavní stížnosti navrhovatele M.B., zastoupeného JUDr. P.D., proti usnesení Krajského soudu v Praze, čj. -21, ze dne 22. 5. 1998, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Navrhovatel podal dne 27. 8. 1998 návrh na zahájení řízení, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 31. 8. 1998. V návrhu se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Praze, čj. -21, neboť jím měla být porušena jeho základní práva.

Ze spisu Okresního soudu v Mladé Boleslavi, sp. zn. , který si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že dne 13. 1. 1998 podala P.Z. na M.B. žalobu na zaplacení 200.000,- Kč s příslušenstvím. Dne 18. 3. 1998 předložila žalobkyně soudu dohodu o narovnání, kterou strany upravily vzájemné sporné nároky a vzala zpět žalobu. Okresní soud usnesením ze dne 24. 3. 1998, čj. -13, řízení zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal náklady řízení.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání do výroku o nákladech řízení. V něm uvedla, že žalobu podala pro chování žalovaného, nikoliv z důvodu zachování lhůt, jak uvedl soud I. stupně. Žalovaný se s ní dohodou vypořádal po podání žaloby a pouze v žalovaných mezích.

Krajský soud v Praze dne 22. 5. 1998 usnesením, čj. -21, výrok o nákladech řízení změnil a přiznal žalobkyni náklady v celkové výši 20.425,- Kč. Rozhodnutí odůvodnil tím, že podle byl-li vzat zpět návrh pro chování odpůrce, pokud byl podán důvodně, je povinen hradit náklady odpůrce. Soud měl za prokázané, že žalobkyně vzala žalobu zpět teprve poté, kdy po jejím podání žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu i výše a to právě ve formě dohody o narovnání. Je tedy jednoznačné, že žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného. Žalovaný je podnikatel a neprokázal důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni.

Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včas ústavní stížnost, v níž namítal, že jednáním soudu bylo porušeno jeho základní právo dané mu d (dále jen " "). Podle navrhovatele soud nepřihlédl ke všem okolnostem případu, nevycházel z posouzení všech známých okolností, které vyšly najevo v řízení, přičemž tento postup soudu byl v rozporu s a tím i v rozporu se základním právem na spravedlivý proces.

Na tomto místě je třeba uvést, že Ústavní soud ČR je si vědom skutečnosti, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( , y ČR). Nemůže proto na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu, nad jejich činností. To ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d a pokud napadeným rozhodnutími nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR.

Ústavní stížnost není důvodná.

Navrhovateli nebylo bráněno v tom, aby se domáhal stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. V ústavní stížnosti opakuje argumenty, které uvedl v odůvodnění svého usnesení soud I. stupně a kterými se meritorně zabýval krajský soud v rámci přezkumného řízení. Ústavní soud v úvahách krajského soudu, uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, neshledal nic, co by

2

nasvědčovalo porušení základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí potřebným způsobem vysvětlil, co jej k takovému rozhodnutí vedlo, respektuje zásady spravedlivého procesu, když zajisté právo navrhovatele přednést svou věc před soudem zasaženu nebylo.

Na základě výše uvedeného proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ) odst. 2 písmeno a) , ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný, odmítnout.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. prosince 1998

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu