Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 450/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupeného JUDr. R.K., proti Vyrozumění o odročení nebo odvolání jednání ve věci, , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl, neboť se jedná o návrh zjevně neopodstatněný ( , ve znění pozdějších předpisů).

Stěžovatel J.K., zastoupený JUDr. R.K., podal dne 28.11.1997 ústavní stížnost proti Vyrozumění o odročení nebo odvolání jednání ze dne 10.10. 1997 ve věci , v níž stěžovatel žaluje společnost V. a Fond národního majetku. Vrchní soud v Praze řízení přerušil a odročil proto na neurčito jednání, obojí z důvodu, že došlo k prohlášení konkursu na majetek společnosti V., ačkoli soudní řízení proti této společnosti již bylo pravomocně ukončeno rozsudkem Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 15.6.1995 -68.

1

Stěžovatel považuje shora citované sdělení o přerušení řízení a odročení jednání za nezákonné, neboť řízení proti žalované V., bylo již pravomocně ukončeno v roce 1995 rozsudkem Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 15.6.1995, č. j. -68, tedy ještě před prohlášením konkursu na majetek této společnosti. Dále uvádí, že uvedená společnost nebyla účastníkem předchozího dovolacího řízení vedeného u Nejvyššího soudu ČR a není ani účastníkem řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze.

Stěžovatel je toho názoru, že k přerušení řízení ze zákona nejsou v souzené věci splněny podmínky, neboť v právní moci je doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, což je v tomto případě splněno. Dle názoru stěžovatele mu bylo Vrchním soudem v Praze odňato právo na soudní ochranu dle č1.36,38 odst.2 d a soud porušil ústavní princip vázanost soudce zákonem dle č1.95 odst.1 věta první y.

Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost ( po doplnění provedeném na výzvu soudu) splňuje předepsané obsahové i formální náležitosti a že byla podána včas. K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud podle ustanovení a vyžádal spis, sp. zn.10 Cmo 21/97, vedený u Vrchního soudu v Praze, včetně jeho vyjádření.

V průběhu řízení a ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že Vrchní soud v Praze vydal ve věci, č.j. -127, žalobce J.K. a žalovaný: V. a Fond národního majetku ČR, vyrozumění o odročení nebo odvolání jednání stanoveného na 4.11.1997. Důvodem tohoto odročení na neurčito bylo prohlášení konkursu na majetek žalovaného.

Podstatou ústavní stížnosti je napadení procesní stránky věci, a to nesplnění podmínek k přerušení řízení.

Vrchní soud v Praze rozhodl v souladu s ustanovením , ve znění pozdějších předpisů, o konkurzu a vyrovnání. Dle tohoto ustanovení má mimo jiné prohlášení konkurzu účinky, kdy řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkurzní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují. V řízení lze pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení, kdy správce se stává účastníkem řízení místo úpadce. V souvislosti s touto skutečností soud přerušil řízení v souladu s ustanovením , ve znění pozdějších předpisů, , neboť probíhá řízení v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

K návrhu stěžovatele v bodu VI., že Vrchní soud v Praze měl podle ustanovení , vyloučit věc vedenou proti Fondu národního majetku k samotnému řízení je nutno konstatovat, že výše uvedené ustanovení neukládá soudu povinnost, ale pouze soudu dává možnost vyloučit k samostatnému projednání věci, obsažené v jednom návrhu na zahájení řízení. Z předloženého spisu nevyplývá, že by bylo vydáno vrchním soudem usnesení, které by upravovalo vedení řízení.

Vrchní soud postupoval tak, jak mu předepisuje zákon a nemohl dle svého uvážení rozhodnout, neboť v daném případě je postup dán zákonem, ustanoveními , ve znění pozdějších předpisů, o konkurzu a vyrovnání a .

Pokud se stěžovatel domnívá, že mu Vrchní soud v Praze svým postupem znemožnil uplatnění práva a postupoval v rozporu se zákonem, měl společně s ústavní stížností podat návrh na zrušení těch ustanovení zákona, která jsou s ním v příkrém rozporu.

Ústavní stížnost není důvodná, protože zúčastněné soudy postupovaly tak, jak jim ukládá zákon. Dle článku 90 y jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem rozhodl proto Ústavní soud tak, jak ve výroku uvedeno.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka předseda senátu ÚS

V Brně dne 9. prosince 1998