Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 314/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 17. listopadu 1998 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti G.A., zastoupené advokátkou JUDr. A.V., ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. března 1998, č. j. -59, takto :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 13. července 1998, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. března 1998, č. j. -59. Uvedla, že označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně, kterým nebylo vyhověno žalobě na vyklizení nebytových prostor v nemovitosti, jejíž je vlastnicí. Poukázala na okolnosti, za nichž žalované bylo umožněno tyto prostory užívat, na současnou situaci a vyjádřila přesvědčení, že v daném případě došlo k výkladu odst. I občanského zákona v rozporu s d a s , podle kterého je povinností soudů při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřit jejich podstatu a smysl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo zjištěno, že soudy obou stupňů postupovaly v řízení o žalobě stěžovatelky v souladu s ustanoveními hlavy druhé , a to jak při provádění důkazů, tak i jejich hodnocení. Nebylo shledáno porušení zásady, zakotvené v (zásada volného hodnocení

-11

důkazů), či práva, zaručeného d (domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu). Soudy pak na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu důvodně dle občanského zákona žalobu stěžovatelky na vyklizení zamítly, když výkon vlastnického práva navrhovatelky shledaly v rozporu s dobrými mravy. Použití občanského zákona není proto ani v rozporu s d, podle něhož mj. vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, a tedy ani s či s y. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. března 1998 obsahuje vyčerpávající a přiléhavé odůvodnění výroků, které potvrzují rozsudek soudu I. stupně ve věci samé, a proto na ně Ústavní soud odkazuje.

S ohledem na výše uvedené byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. listopadu 1998

JUDr. Vladimír Jurka

předseda III. senátu Ústavního soudu

2