Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 410/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula o návrhu stěžovatele ing. P.R., zastoupeným JUDr. O. K., advokátem, ve věci návrhu ze dne 27. 11. 1998 o prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti ze dne 21. 9. 1998,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 21. 9. 1998 domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 24. 7. 1997, č.j. -123, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 6. 1998, č.j. -179.

Usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 11. 1998,

sp. zn.

, byla ústavní stížnost podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta, nebot' byla podána po lhůtě stanovené v ust. cit. zákona. Toto usnesení obdržel stěžovatel dne 25. 11. 1998. Podáním ze dne 27. 11. 1998 požádal podle ust. cit. zákona a podle ust. (dále jen " ") o prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti ze dne 21. 9. 1998 z těchto důvodů:

1. Ve smyslu ust. a musí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny pouze advokátem. Stěžovatel jako

1

obět' násilného majetkového trestného činu bývalé manželky a dalších osob měl při výběru advokáta ztížené podmínky jednak proto, že šest z místních advokátů již zastupovalo pachatele, kteří se uvedeného jednání dopustili, jednak proto, že další z advokátů před sepsáním ústavní stížnosti požadovali zálohu na náklady zastoupení, které stěžovatel vzhledem k tíživým osobním a majetkovým poměrům nebyl schopen uhradit.

2. Při určení konce běhu lhůty 60ti dnů pro podání ústavní stížnosti ze dne 21. 9. 1998 stěžovatel vycházel mylně z ust. , dle kterého se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Tato skutečnost se však bohužel ukázala být rozhodující pro odmítnutí ústavní stížnosti z důvodu zmeškání lhůty pro její podání o jediný den.

3. Dne 21. 9. 1998 teprve po delší nemoci nastoupil do své advokátní kanceláře JUDr. O. K., kterého stěžovatel navštívil a který přijal jeho zastoupení bez jakékoli zálohy předem. Sepsání ústavní stížnosti si vyžádalo právě jeden den, kdy následujícího dne 22. 9. 1998 byla ústavní stížnost zaslána prostřednictvím faxu Ústavnímu soudu.

Návrhu stěžovatele vyhovět nelze.

V souzené věci je totiž aplikace ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, zakotvujícího přiměřené použití v řízení před Ústavním soudem (konkrétně aplikaci ustanovení o prominutí zmeškání lhůt) vyloučena. Přiměřené použití je možné pouze za podmínky, že , ve znění pozdějších předpisů, nestanoví nic jiného. V tomto případě však ust. cit. zákona dispoziční volnost neskýtá. Takto judikoval Ústavní soud již ve věci sp. zn. publikované ve Sbírce nálezů a usnesení - svazek 5, Vydání 1., Praha, C. H. Beck 1,997, usnesení č. 1.

Pokud stěžovatel dále navrhoval zrušení usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20. 5. 1998, č.j. -63, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 9. 1998, č.j. -308, je tento návrh veden odděleně ve spisu Ústavního soudu pod

sp. zn.

.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, týkajícím se návrhu na prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti, senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez

2

přítomnosti účastníků podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 1999

JUDr. Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu