Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 261/98

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti A. P., zastoupené Mgr. Jaroslavem Melzerem, advokátem, AK Jungmannova 34, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 1998, č. j. -131, a návrhu na zrušení části , ve znění pozdějších předpisů, a to ustanovení § 3 odst.1 části věty "pokud je státním občanem České a Slovenské federativní republiky", jakož i návrhu na zrušení zák. č. 143/1947 Sb., takto:

Ústavní soud řízení zastavuje.

Odůvodnění:

Navrhovatelka podala dne 5. 6. 1998 Ústavnímu soudu stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 1998, č. j. -131, spolu s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 v části věty "pokud je státním občanem České a Slovenské federativní republiky", jakož i návrhu na zrušení zák. č. 143/1947 Sb.

Stěžovatelka se domnívá, že napadeným rozsudkem obecného soudu byla porušena její práva podle d, ve spojení s Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i dalších mezinárodních úmluv podle y. Dne 18. 6. 1998 doplnila stěžovatelka své podání o upozornění na skutečnost, že vedle nároku na vydání věci podle uplatnila i samostatný, civilně právní nárok na určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, který" však městský soud odmítl s poukazem na znění zák. č. 143/1947 Sb.

Další doplnění podání obdržel Ústavní soud prostřednictvím soudní kanceláře tohoto soudu dne 10. 7. 1998, ve které právní zástupce navrhovatelky sděluje Ústavnímu soudu, že jeho mandantka jej na základě svého písemného prohlášení zplnomocňuje k přebírání veškerých písemností, doručovaných stěžovatelce Ústavním soudem. Z výše uvedeného důvodu žádá, aby tato žádost pí. A. P. byla založena ve všech spisech, které jsou vedeny ústavním soudem s tím, aby tento požadavek byl i v budoucnu respektován.

Dne 30. 10. 1998 navrhovatelka zaslala Ústavnímu soudu zpětvzetí své ústavní stížnosti proti rozsudku shora citovaného Městského soudu v Praze a současně vzala zpět i svůj návrh na zrušení části , ve znění pozdějších předpisů, a to ustanovení § 3 odst.1 části věty "pokud je státním občanem České a Slovenské federativní republiky", jakož i návrhu na zrušení zák. č. 143/1947 Sb., který byl podán podle ustanovení za podmínek obsažených v ustanovení , ve znění pozdějších předpisů.

V odůvodnění zpětvzetí stěžovatelka uvedla, že bere své podání v celém rozsahu zpět, jelikož se v mnohých, tomuto případu na roveň postavených kauzách prokázalo, že navrhovatelce není zaručeno nestranné a nezávislé posouzení jejího případu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Tímto postupem je podle názoru navrhovatelky znemožněn efektivní přístup ke spravedlivému projednání jejích záležitostí nezávislým a nestranným soudem, ve smyslu shora citovaných ustanovení.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než s ohledem na znění ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavit.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 1998

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu