Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 396/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky S. G. S. - D., zastoupené advokátem JUDr. V. J., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 1998, č. j. -32, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svým návrhem domáhala zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 1998, č. j. -32. Ve své stížností uvedla, že má za to, že uvedeným usnesením bylo porušeno její základní právo zaručené v článku 38 odst. 1 d. Porušení svého práva stěžovatelka shledává především z důvodu místní nepříslušnosti a nedostatku pravomoci českých soudů, neboť nemá bydliště ani majetek na území ČR.

Stěžovatelka byla u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalována pod sp. zn. o zaplacení částky ve výši 183 420,- Kč s příslušenstvím. Obvodní soud vydal platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka včas odpor, vznesla námitku místní nepříslušnosti a následně pak

1

námitku nedostatku pravomoci Obvodního soudu pro Prahu 1. Poukázala přitom na okolnost, že nemá ani bydliště, ani majetek na území ČR.

Usnesením ze dne 27. 10. 1997, č. j. -21, poté obvodní soud řízení dle a násl. (dále jen " ") zastavil s poukazem na ustanovení a na , o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků. Toto usnesení bylo napadeno odvoláním žalobkyně - JUDr. J. Š., advokátky se sídlem v Praze.

Městský soud v Praze dne 30. 4. 1998 pod č. j. -32 odvolání žalobkyně vyhověl a zároveň zrušil citované usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění usnesení městského soudu vyplývá, že soud věc posoudil tak, že v době zahájení řízení byly splněny podmínky místní příslušnosti.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti dovozuje, že vzhledem ke skutečnosti, že proti rozhodnutí Městského soudu v Praze již není žádný opravný prostředek přípustný, je její ústavní stížnost důvodná.

Ústavní soud po zvážení všech okolností a listinných materiálů však dospěl k jinému závěru. Při posuzování uvedené věci se musel Ústavní soud nejprve zabývat otázkou, zda byly vyčerpány všechny prostředky, které zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva přiznává.

Vzhledem k okolnosti, že ve věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, neboť soudní řízení je dosud v běhu, nezbylo Ústavnímu soudu, než aby stížnost posoudil tak, že návrh stěžovatelky je ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nepřípustný, neboť stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

Ústavní soud proto s ohledem na ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 21. října 1998

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

Soudce Ústavního soudu