Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 412/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 19. října 1998 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti 1) H.M., 2) R.K., obou zastoupených JUDr. Z.V., proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 7. 1998, čj. D 860/96, -26, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku stěžovatelé uvádějí, že v době, kdy bylo zahájeno konfiskační řízení, byl jejich otec W.M. již mrtev, takže s konfiskačním rozhodnutím nemohly být spojeny žádné právní účinky. Po smrti jejich otce neproběhlo pozůstalostní řízení, protože tehdejší státní moc jim neumožnila podat dědické přihlášky ani jim nebyl jako nezletilým osobám ustanoven opatrovník. V tom tkví důvod, proč stěžovatelé jako dědicové ze zákona se obrátili na soud s návrhem na zahájení řízení, takže bylo-li dědické řízení zastaveno, došlo tím

2

k porušení článku 36 odst. 1 d (dále jen " "), článku 90 y ČR a konečně i k porušení článku 11 odst. 1 y. Z uvedených důvodů domáhají se proto zrušení napadeného usnesení.

Z obsahu spisu D 860/96 Okresního soudu Frýdek-Místek Ústavní soud zjistil, že usnesením tohoto soudu ze dne 2. 4. 1996, čj. -3, bylo zahájeno řízení o dědictví po zemřelém W.M., toto řízení nicméně vzhledem ke zjištění, že zůstavitel nezanechal jmění, okresní soud napadeným usnesením zastavil. V tomto usnesení cituje okresní soud konfiskační výměr bývalého ONV ze dne 18. 9. 1945, čj. A-2304/X/45, vztahující se k veškerému majetku W.M. a opírající se o dekret č. 12/1945 Sb. V napadeném usnesení je dále konstatováno rozhodnutí O.Ú., okresního pozemkového úřadu, ze dne 2. 8. 1993, čj. PzÚ 3730/92, o tom, že zemřelý není vlastníkem nemovitostí v k. ú. S., ani jiného movitého majetku, a dále rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 1993, sp. zn. , potvrzující již citovaného rozhodnutí pozemkového úřadu.

Také Ústavní soud má za to, že dědické řízení vzhledem k jeho "nesporné" povaze není půdou, kde by měla a mohla být zkoumána sporná otázka vyplývající ze skutečnosti, že zůstavitel W.M., tedy ještě před vydáním dekretu č. 12/1945 Sb., ze dne 29. 6. 1945, jeho majetek byl však přesto vyhláškou bývalého ONV ze dne 18. 9. 1945 podle citovaného dekretu zkonfiskován. Touto otázkou se zabýval Okresní pozemkový úřad O.Ú., stejně jako Krajský soud v Ostravě v již citovaných rozhodnutích, a měli-li stěžovatelé za to, že jejím vyřešením byla porušena jejich ústavně zaručená práva, mohli se již v této době s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, což však neučinili.

Za tohoto stavu věci jeví se Ústavnímu soudu jako zcela evidentní, že napadeným rozhodnutím, vycházejícím ze zjištění, že veškerý majetek zemřelého byl konfiskován, nedošlo k porušení žádného z ústavně zaručených práv stěžovatelů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

3 Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 19. října 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu