Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 276/98

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti J.S., zastoupeného JUDr. J.V., proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 20. 5. 1997, č. j. -38, a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 3. 1998 č.j. -53, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Dne 16. 6. 1998 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 20. 5. 1997, čj. -38, a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 3. 1998, č.j. -53, jimiž byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit městu Písek smluvní pokutu ve výši 300 000,- Kč za nesplnění dohody ze dne 13. 1. 1993

Stěžovatel se napadenými rozhodnutími cítí být poškozován. Je přesvědčen, že jeho věc nebyla rozhodnuta spravedlivě, a napadená rozhodnutí tak porušila jeho ústavně zaručené právo na spravedlivé projednání věci před soudem. V důsledku realizace rozhodnutí mu vzniká neodůvodněná újma. Má zato, že napadená rozhodnutí jako akty aplikace práva jsou v rozporu s právním řádem. Navrhl, aby Ústavní soud nálezem ústavní stížnosti vyhověl a napadená rozhodnutí zrušil.

Krajský soud v Českých Budějovicích, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že rozsudkem ze dne 18. 3. 1998, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 20. 5. 1997, o uložení povinnosti stěžovateli zaplatit městu P., smluvní pokutu v částce 300 000,- Kč a náklady řízení s odůvodněním, že stěžovatel nesplnil závazky, které převzal podle dohody uzavřené dne 13. 1. 1993. Dle jeho názoru stěžovatel není spokojen s výsledkem řízení, před obecnými soudy, a domáhá se přezkoumání rozsudků soudů obou stupňů před Ústavním soudem, jako třetí soudní instancí. Nesouhlasí s tvrzením stěžovatele, že by odvolací soud porušil nějaké jeho základní právo nebo svobodu. Navrhuje, aby ústavní stížnost byla nálezem zcela zamítnuta.

Okresní soud v Písku ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že z ust. § 544 odst. 1 o.z. výslovně vyplývá, že smluvní pokuta je zajišťovací prostředek pro případ nesplnění smluvní povinnosti a v dané právní věci byla sjednána platně. Dále odkazuje na rozsudek ze dne 20. 5. 1997, na č.l. 38-39.

Město P., jako vedlejší účastník, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedlo, že ústavní stížnost neobsahuje, v čem stěžovatel spatřuje porušení svého základního práva nebo svobody. Má zato, že stěžovatel ne zcela správně pochopil postavení a pravomoc Ústavního soudu, neboť svojí stížností brojí proti rozsudku obecného soudu, aniž by se dovolával porušení některého ze svých základních práv a svobod zaručených y, či mezinárodní smlouvou. Vyjádřilo pochybnosti o správnosti označení účastníků řízení v ústavní stížnosti a navrhlo, aby stížnost byla nálezem zcela zamítnuta.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem spisu Okresního soudu v Písku, sp. zn. , dospěl k závěru, že ústavní stížnost je neopodstatněná.

Jádrem ústavní stížnosti je zjevně nepochopení postavení a role Ústavního soudu v ústavním systému České republiky. Ústavní soud se může věcí zabývat především s ohledem na dodržení těch základních práv a svobod, jejichž porušení je stěžovatelem namítáno. V tomto směru se však stěžovatel, resp. jeho právní zástupce, omezil na tvrzení, že soudy tím, že dospěly k výsledku, se kterým nesouhlasí, porušily jeho ústavní právo na spravedlivé projednání věci. Podstatou ústavní stížnosti je tedy nespokojenost stěžovatele s výsledkem sporu projednaného obecnými soudy, čímž stěžovatel staví Ústavní soud do role další soudní instance. Toto postavení Ústavnímu soudu, jak již opakovaně dal najevo v mnoha svých rozhodnutích, nepřísluší. Do rozhodovací činnosti obecných soudů může Ústavní soud zasahovat pouze v případě, že jejich rozhodnutím je zasaženo do ústavně zaručených práv a svobod. Takové porušení práv stěžovatele však v posuzované věci Ústavní soud neshledal. Stěžovateli nebylo odepřeno právo na soudní ochranu, vyplývající z y ČR a y, a také proces byl také veden při dodržení ústavních principů zakotvených v hlavě páté y, zaručujících právo na spravedlivý proces.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenými rozhodnutími nedošlo k namítanému porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, přičemž tato skutečnost se jeví být natolik evidentní, že ústavní stížnost, jako návrh zjevně neopodstatněný, podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. 10. 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu