Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 437/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Vladimíra Klokočky, o ústavní stížnosti navrhovatele M.H., zastoupeného advokátem JUDr. M.V., proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 22. 10. 1997, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a vedlejších účastníků Magistrátu hlavního města Prahy a Obvodního úřadu městské části P., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svou včas podanou ústavní stížností napadl rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 22. 10. 1997. Tímto rozhodnutím obecného soudu byla zamítnuta žaloba navrhovatele na přezkoumání rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, č. j. MPC 12152/1996, ze dne 18. 3. 1996. Citovaným správním rozhodnutím bylo zamítnuto

1

odvolání navrhovatele a potvrzeno rozhodnutí Finančního odboru Obvodního úřadu městské části P., č. j. FIN 2/VHP/K/1995, ze dne 1. 11. 1995 o zamítnutí žádosti navrhovatele o povolení provozu 4 kusů výherních hracích automatů.

V ústavní stížnosti navrhovatel poukazuje na to, že napadeným rozhodnutím obecného soudu bylo omezeno jeho hospodářské právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost ve smyslu d (dále jen ""). Současně navrhovatel poukazuje na porušení čI. 42y, neboť podle jeho názoru překročení mezí správního uvážení, které se týkalo třetí osoby a samo o sobě znamenalo porušení principu nediskriminace na základě státní příslušnosti, vedlo následně k porušení y vůči navrhovateli.

Navrhovatel ve své ústavní stížnosti dovozuje, že proto, že se sdružil za účelem provozování výherních hracích automatů s cizím státním příslušníkem (panem S.M.), provozujícím restauraci na území České republiky, nebylo vyhověno jeho žádosti o povolení provozu 4 kusů výherních hracích automatů. Vtom pak spatřuje navrhovatel diskriminaci založenou na základě cizího státního občanství. Poukazuje i na praxi, kde je podle jeho názoru běžné, že se sdružují provozovatelé výherních hracích automatů a majitelé prostor (zejména pohostinských zařízení) k provozování těchto výherních hracích automatů.

Pokud jde o , v platném znění, a jeho , považuje navrhovatel jeho znění, týkající se podmínky řádného provozování, za neurčitý právní výraz. Z toho důvodu pak závěr obecného soudu, že sdružení navrhovatele s panem S.M. ze dne 13. 10. 1995 za účelem provozování výherních hracích automatů je obcházením zákona, považuje stěžovatel za zcestnou myšlenku. Z toho důvodu se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku obecného soudu.

V písemném vyjádření k ústavní stížnosti navrhl Městský soud v Praze zamítnutí ústavní stížnosti jako nedůvodné. Zdůraznil, že navrhovatel smlouvou o

sdružení ze dne 13. 10. 1995 přenesl na S.M., jugoslávského občana, řadu práv i povinností vyplývajících z provozu hracích automatů, ačkoliv tyto povinnosti ukládá zákon přímo provozovateli hracích automatů. Fakticky by tedy některé činnosti spojené s provozováním výherních hracích automatů vykonával jiný subjekt, a to subjekt, který není československou právnickou osobou, bez majetkové účasti zahraničních osob.

V podstatě zcela stejnou argumentaci zaujal ve svém písemném vyjádření i prvý vedlejší účastník, tj. Magistrát hl. m. Prahy. Zdůraznil, že smlouva o sdružení uzavřená mezi navrhovatelem a jugoslávským státním příslušníkem je podle neplatná, neboť odporuje zákonu. Vzhledem k tomu, že žádné právo zaručenéu nebylo porušeno navrhl prvý vedlejší účastník zamítnutí ústavní stížnosti.

Konečně druhý vedlejší účastník, Obvodní úřad městské části P., zcela shodně poukázal na smlouvu o sdružení, na jejímž základě fakticky provozovatelem výherních hracích automatů se měl stát jugoslávský státní příslušník, neboť dle obsahu smlouvy o sdružení měl zajišťovat provoz automatů na své náklady, inkasovat peníze od hráčů, vyplácet jim výhry a řádně obsluhovat hrací přístroje, jakož i vést předepsané výkazy o tržbách. Protože tak navrhovatel svoji odpovědnost za vlastní provoz převedl na někoho jiného, nebylo možno jeho žádosti vyhovět. Druhý vedlejší účastník proto navrhl zamítnout ústavní stížnost jako nedůvodnou.

Ústavní soud ke spisu připojil spis Městského soudu v Praze, sp. zn. , z něhož zjistil, že navrhovatel uplatnil žalobu na soudní přezkum správní ve smyslu části páté hlavy druhé . Předmětem soudního přezkumu správního byla zamítnutá žádost navrhovatele o povolení provozování 4 kusů hracích automatů. Argumentace obsažená v žalobě byla v zásadě totožná s argumentací obsaženou v ústavní stížnosti. Ve vztahu ke smlouvě o sdružení ze dne 13. 10. 1995 pak žaloba poukazuje na povinnosti žalobce spočívající v dodání

potřebného příslušenství, zajištění řádného vyškolení obsluhy, provádění inkasa tržeb a jejich kontroly, zajišťování servisu a seřízení strojů. Podle názoru žalobce tyto skutečnosti správní orgán zcela pominul a účelově položil důraz na okrajové činnosti. V důsledku toho správní orgán tak na základě své teorie "nedostatečných záruk" rozhodl v rozporu se zákonem. Z rozhodnutí obecného soudu je patrno, že bylo vydáno ve smyslu ustanovení (dále jen "").

Ústavní soud při posuzování předmětné ústavní stížnosti musí v prvé řadě poukázat na to, že není běžnou třetí instancí v systému obecného soudnictví, a proto může nad jejich činností vykonávat přezkumný dohled pouze tehdy, došlo-li k porušeníy, ústavních zákonů,d, jakož i mezinárodní smlouvy dle y.

K žádnému takovému porušení však v daném případě nedošlo. Navrhovatelem tvrzené porušení y ve spojení s porušením y nebylo shledáno.

Obecný soud věc meritorně posoudil v souladu s hlavou druhou páté části Jeho závěr odpovídá ustanovení a 4 , v platném znění. V intencích citovaného ustanovení sázkové hry "mohou provozovat jen organizace k tomu účelu zvláště zřízené" ( cit. zák.). Povolení může být vydáno, jestliže provozování her je v souladu s platnými zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, neohrožuje veřejný pořádek, je zaručeno řádné provozování a jejich účel je sociální, zdravotní, osvětový nebo jinak veřejně prospěšný.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelem uplatněná ústavní stížnost nenapadá tuto vlastní citaci zákona, nýbrž pouze způsob její interpretace ze strany obecného soudu, je nutné věc posuzovat v mezích shora citovaného zákonného ustanovení. Z jeho obsahu pak je zřejmé, že provozovat hrací automaty může pouze

organizace, čili právnická osoba, k tornu účelu zřízená. Je tedy vyloučeno, aby provozování realizovala osoba fyzická. Pokud tedy smlouvou o sdružení uzavřenou podle a násl. přenesl stěžovatel část podstatných povinností spojených s provozováním hracích automatů na fyzickou osobu, porušil shora citované ustanovení a 4 , v platném znění. Tato skutečnost se stala příčinou toho, že nebylo možno vyhovět žádosti stěžovatele o povolení provozování hracích automatů. Navrhovateli nic nebránilo v tom, aby s fyzickou osobou, provozující pohostinské služby, uzavřel nájemní smlouvu, na jejímž základě by si pronajal prostory, ve kterých by provozoval hrací automaty sám. K uzavření takové smlouvy však v daném případě nedošlo. Proto nelze v rozhodnutí obecného soudu, které respektuje zákonem stanovené podmínky a omezení pro výkon určitého podnikání, spatřovat porušení y.

Všechny shora uvedené skutečnosti svědčí o tom, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto ji Ústavní soud v senátu podle ustanovení zák. C'. , ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučeni Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 5. října 1998

JUDr. Vojen Güttler

předseda I. senátu