Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 251/98

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupeného Mgr. Z.B., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 1998, sp.zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Dne 29. 5. 1998 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 1998, sp.zn. . Uvedeným rozhodnutím byla podle § 148 odst. 1 tr. řádu zamítnuta stížnost proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. 1. 1998, č.j. -5, jímž bylo rozhodnuto, že u stěžovatele (obviněného) nadále trvají vazební důvody dle § 67 písm. b) tr. řádu, a podle § 71 odst. 2 tr. řádu byla prodloužena lhůta trvání vazby do 26. dubna 1998.

Stěžovatel je přesvědčen, že zejména předcházejícím postupem policejních orgánů, vyšetřovatele, státního zástupce a městského soudu byla porušena jeho ústavně zaručená práva a svobody uvedená v , 3 a 5 d ("Listina"), neboť byl zbaven svobody za situace, kdy nebyla dodržena zákonná lhůta 24 hodin od omezení osobní svobody do odevzdání soudu. Uvedl, že stejného porušení základních práv a svobod se dopustil i krajský soud, když jeho vzetí do vazby prohlásil za zákonně provedené, i když tomu tak podle jeho názoru nebylo. Navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým bude napadené rozhodnutí, včetně všech rozhodnutí časově a věcně na ně navazujících, zrušeno. V doplnění odůvodnění ústavní stížnosti uvedl opatření, jež učinil ve vztahu ke společnosti S., a skutečnosti, jež dle jeho názoru prokazují, že důvody vazby nejsou dány. Současně požádal o přednostní projednání ústavní stížnosti, neboť je toho názoru, že vazba je vážným zásahem do občanských práv a svobod zaručených u.

Krajský soud v Brně, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že zamítl stížnost stěžovatele (obviněného) proti usnesení městského soudu, když neshledal pochybení v postupu i konečném rozhodnutí tohoto soudu, a odkázal na odůvodnění rozhodnutí. Podle jeho názoru stížnost směřuje spíše proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 1997, sp. zn. , kterým byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti rozhodnutí o uvalení vazby.

Ústavní soud sdílí názor krajského soudu, že ústavní stížnost fakticky směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 1997, sp. zn. , kterým byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti rozhodnutí o uvalení vazby. V tomto směru se však zjevně jedná o návrh opožděný ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Pokud je napadáno rozhodnutí krajského soudu ze dne 1. 4. 1998 a je argumentováno vlastně jen tím, že k pochybení došlo již uvalení vazby, pak by přijetí takové argumentace v podstatě znamenalo přijmout obcházení lhůty pro podání ústavní stížnosti. Kromě toho považuje Ústavní soud za nutné uvést, že výklad "konkrétních skutečností" odůvodňujících vazbu ve smyslu tr. řádu je především věcí obecných soudů. Ty musí při důkladné znalosti skutkových okolností a důkazní situace v konkrétní věci v průběhu trestního řízení posoudit, zda další trvání důvodů vazby, popř. zda vazba vůbec, je opatřením nezbytným pro dosažní účelu trestního řízení, a zda tohoto účelu ani při vynaložení veškerého úsilí a prostředků ze strany orgánů činných v trestním řízení nelze dosáhnout jinak. Kritéria pro toto posouzení je třeba vyvodit vždy z povahy trestní věci a osoby obviněného či obžalovaného, jeho osobních poměrů a rozsahu potřebného dokazování.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud návrh odmítl jako návrh podaný opožděně [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. 10. 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj