Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 232/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele K. G. R., o ústavní stížnosti proti rozsudku vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 1997, čj. -531, t a k t o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení shora uvedeného rozsudku Vrchního soudu v Praze s odůvodněním, že jím došlo k porušení základních lidských práv a svobod.

Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh podaný ve lhůtě stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

1

Dle ustanovení § 72 odst. 1 uvedeného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že jde zjevně o návrh podaný opožděně, tj. po uplynutí 60 denní zákonné lhůty, neboť z připojeného spisu Krajského soudu v Praze, sp. zn. , zjistil, že ústavní stížností napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 10. 1997, který byl rozhodnutím o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 a 72 odst. 2, byl stěžovateli doručen oproti podpisu dne 8. 10. 1997 a jeho právnímu zástupci dne 10.10. 1997, přičemž ústavní stížnost stěžovatele byla podána na poště k přepravě teprve v květnu 1998. Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele dle ustanovení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 2. 9. 1998 soudce zpravodaj