Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 159/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.H., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Navrhovatelka podala osobně dne 8. 4. 1998 ústavní stížnost, která směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. -50, ze dne 11. 12. 1997, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze, čj. -41, ze dne 12. 6. 1996, jímž bylo rozhodnuto o zastavení řízení podle (dále jen " "), protože navrhovatelka neodstranila podle vady žaloby. Současně navrhovatelka podala žádost o prominutí náhrady nákladů za zastupování před Ústavním soudem.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nebyla pro jednání před Ústavním soudem právně zastoupena, ač podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je právní zastoupení povinné, byla navrhovatelka dopisem ze dne 26. 5. 1998, doručeným dne 1. 6. 1998, vyzvána ve smyslu cit. zákona k odstranění této vady ve lhůtě, která jí byla určena na 30 dnů od doručení této výzvy. Navrhovatelka dopisem ze dne 2. 6. 1998, doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 6. 1998, požádala o prodloužení lhůty k

odstranění vad, a to na 30 dnů ode dne, kdy Ústavní soud jí podle § 83 odst. 1 cit. zákona přizná úhradu nákladů na zastupování před tímto orgánem. K této žádosti sdělil Ústavní soud navrhovatelce přípisem ze dne 15. 6. 1998, doručeným dne 17. 6. 1998, že rozhodnutí o úhradě nákladů řízení podle § 83 odst. 1 cit. zákona může Ústavní soud učinit až v případě, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. Tuto otázku však zatím Ústavní soud neposuzoval vzhledem k tomu, že podaný návrh na zahájení řízení nesplňoval všechny stanovené náležitostí. Současně tímto přípisem Ústavní soud potvrdil lhůtu k odstranění vad, stanovenou ve výzvě ze dne 26. 5. 1998. Navrhovatelka na toto sdělení reagovala dopisem ze dne 24. 6. 1998, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 6. 1998, v němž sdělila, že jméno právního zástupce a plnou moc předloží Ústavnímu soudu až po rozhodnutí o úhradě nákladů za zastupování před Ústavním soudem, a současně podala předsedovi Ústavního soudu žádost o výjimku z ustanovení § 83 odst. 1 cit. zákona.

O výjimce z ust. cit. zákona nepřísluší Ústavnímu soudu rozhodovat vzhledem k tomu, že , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nedává Ústavnímu soudu žádné oprávnění takto rozhodnout. Ustanovení je kogentní povahy a jednoznačně stanoví, že o úhradě nákladů lze rozhodovat tehdy, odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry navrhovatele a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta. K tomu, aby Ústavní soud mohl věcně posuzovat podanou ústavní stížnost, musí návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňovat všechny náležitosti stanovené cit. zákonem. Pokud tomu tak není, vyzve Ústavní soud navrhovatele k odstranění vad návrhu a teprve po odstranění vad je řízení řádně zahájeno. Tento postup byl také dodržen v případě podání navrhovatelky. Výzva k odstranění vad byla navrhovatelce doručena dne 1. 6. 1998 s tím, že od tohoto dne počala běžet 30denní lhůta k odstranění vad. Lhůta uplynula dne 1.7. 1998.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě, která jí byla k tomu určena, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 1998 JUDr. Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu