Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 268/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti navrhovatele ing. arch. R.Š., zastoupeného JUDr. T.S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. března 1998, čj. -66, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Dne 9. června 1998 podal navrhovatel ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena o den později. Ve stížnosti se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. března 1998, čj. -66, s tvrzením, že jím bylo zasaženo do jeho ústavního práva chráněného d (dále jen " ").

Ústavní soud si vyžádal spis Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. a z něj zjistil, že O.Ú., okresní pozemkový úřad (dále jen "okresní pozemkový úřad") dne 24. října 1995, pod čj. PÚ/4441/92-Ša-202-A-I, rozhodl, že ing. O.Š. není vlastníkem nemovitostí, v rozhodnutí uvedených. Zároveň rozhodl, že ing. arch. R.Š. (bratr ing. O.Š.) je vlastníkem těchto nemovitostí. Proti tomuto rozhodnutí podal ing. O.Š.

1

odvolání, v němž namítal, že navrhovatel ing. arch. R.Š. učinil úkony spojené s vydáním nemovitého majetku v době, kdy nebyl občanem České republiky a tudíž nebyl oprávněnou osobou.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a rozsudkem ze dne 6. března 1998, čj. -66, je zrušil a věc vrátil okresnímu pozemkovému úřadu k dalšímu řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že ust. , 2 , ve znění pozdějších předpisů, vymezuje náležitosti, které musí fyzická osoba splňovat, aby ji bylo možno považovat za oprávněnou osobu. Všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Jednou z podmínek je to, že osoba uplatňující nárok na vydání nemovitostí, musí být ke dni uplatnění nároku státním občanem ČR. Pokud uplatnila nárok osoba, která tento předpoklad nesplňovala, jedná se o absolutně neplatný právní úkon. Pouhou skutečností, že tato osoba nabyla státní občanství později, se z absolutně neplatného právního úkonu nemůže stát právní úkon platný (konvalidace této vady není možná). Podle krajského soudu v době, kdy navrhovatel uplatňoval svůj restituční nárok, nebyl občanem ČR. Rozsudek krajského soudu nabyl právní moci dne 9. dubna 1998.

Proti rozhodnutí krajského soudu podal navrhovatel ústavní stížnost, v níž uvedl, že je si vědom skutečnosti, že restituční řízení není doposud pravomocně skončeno, avšak zároveň namítal, že soud si jako prejudicielní řešil otázku navrhovatelova státního občanství a dospěl k závěru, že v době, která byla dána , pro podání žádosti o restituci zemědělského majetku, nebyl občanem České republiky. Způsob, jakým tak soud učinil, respekt. skutečnosti, které zohlednil, však zpochybňují navrhovatelovu základní právní jistotu, jako občana ČR. Z tohoto důvodu se navrhovatel odvolával na ust. , o Ústavním soudu, neboť podle jeho názoru stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy navrhovatele.

Ústavní soud konstatoval, že podle písmeno a) , o Ústavním soudu, jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písmeno d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutími v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y.

2

Ze spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , jakož i ze samotné ústavní stížnosti vyplývá, že napadené rozhodnutí krajského soudu nebylo rozhodnutím meritorním a že ve věci stále příslušné orgány jednají. Navrhovatel je si toho vědom a proto se v návrhu odvolal na ust. písmeno a) , o Ústavním soudu. Ústavní soud však neshledal, že by stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele, když ve věci nebylo meritorně rozhodnuto a navrhovatel má k dispozici další procesní prostředky k uplatnění svého práva.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle ust. písmeno e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný, odmítnout.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 1998

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR