Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 295/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) V.V., 2) Z.V., oba zastoupeni advokátem JUDr. J.M., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 4. 1997, čj. -149, a rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 8. 3. 1996, čj. -125, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelé se s odvoláním na porušení , 90, 95 y ČR a č1. 3 odst. 3 a a a 3 d ve své podrobně odůvodněné ústavní stížnosti proti rozhodnutí soudu prvého stupně ze dne 8. 3. 1996, čj. -125, domáhali zrušení rovněž rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 4. 1997, čj. -149, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelů na uložení povinnosti odstranit část stavby - schodiště tak, aby vzdálenost mezi domy odpovídala a

3

současné byla zamítnuta odvolacím soudem připuštěná změna návrhu v tom smyslu, aby odpůrcům místo povinnosti nezřizovat na stavbě okna směrem k domu čp. 4 a nepokračovat v nástavbě na garáži sousedící s domem čp. 4 bylo uloženo odstranit nástavbu na garáži sousedící s domem čp. 4 s odůvodněním, že krajský soud věc posoudil v rozporu s platnými právními předpisy, když žalobu zamítl v podstatě s odůvodněním, že dle ustanovení nelze žalovat na plnění, a to proto, že vlastník má nepochybně právo domáhat se obnovení původního stavu tam, kde k zásahům již došlo, a předeslali, že v dané věci došlo k porušení stavebních předpisů. Dále stěžovatelé namítali, že krajský soud nevzal v úvahu ani jimi navržené a provedené důkazy ani vyjádření k rozhodnutí okresního soudu s tím, že za podstatnou považují tu okolnost, že nebylo provedeno ve věci místní šetření.

V daném případě stěžovatelé založili svoji ústavně právní argumentaci na tvrzení, že nesprávným právním posouzením odvolacím soudem došlo k potvrzení zamítavého rozhodnutí soudu prvého stupně, přičemž, jak Ústavní soud z připojeného spisu Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. , zjistil, stěžovatelé se jak ve svém návrhu na zahájení řízení i odvolání proti rozhodnutí soudu prvého stupně, tak i ústavní stížnosti, domáhali ochrany svých práv s odůvodněním, že došlo k porušení stavebních předpisů a že i v daném případě lze rozhodnout o petitu na plněni. Dále Ústavní soud z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 9. 4. 1997 zjistil, že stěžovatelé prostřednictvím svého právního zástupce navrhli, aby pro případ, že by rozsudek krajského soudu byl potvrzen, bylo připuštěno dovolání, čímž si vytvořili prostor podat

dovolání využitím ustanovení , podle jehož odstavce

druhého . . . nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na

vyslovení přípustnosti dovolání je dovolání, podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Za takový prostředek se však nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

O nevyčerpání všech prostředků k ochraně práva může jít zpravidla i tam, kde ústavněprávní argumentace je obsahově shodná s argumentací, kterou stěžovatel uplatnil před obecnými soudy a kterou cíleně hodlal předestřít i dovolacímu soudu, pro což si svým procesním postupem před Krajským soudem v Ústí nad Labem vytvořil prostor. Stěžovatel však svého práva dovolání k dovolacímu soudu ve smyslu ustanovení nevyužil, a proto Ústavní soud dospěl k závěru, že nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a jeho stížnost proto podle ustanovení , o Ústavním soudu, jako nepřípustnou odmítl.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 25. 8. 1998 soudce zpravodaj